Kolik vápna mám přidat do jezírka?

V souladu s pododstavcem 4.17 odstavce 4 a odstavcem 5 Předpisů o Ministerstvu zemědělství a výživy Běloruské republiky, schválených usnesením Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 31. října 2001 č. 1590, Ministerstvo zemědělství a výživy Běloruské republiky ROZHODUJE:

1. Schválit přiložený Pokyn k postupu při vápnění rybníků rybochovných organizací.

Ministr přírodních zdrojů
a ochrany životního prostředí
Běloruská republika

Dekret
Ministerstvo zemědělství
ekonomika a jídlo
Běloruská republika

POKYN
o postupu při vápnění rybníků organizací chovu ryb

KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ. T

1. Pokyny k postupu při vápnění rybníků rybochovných organizací (dále jen Pokyny) byly vypracovány na základě Předpisů Ministerstva zemědělství a výživy Běloruské republiky, schválených usnesením Rady ministrů. Běloruské republiky ze dne 31. října 2001 č. 1590 (Národní rejstřík právních aktů Běloruské republiky, 2001 g., č. 106, 5/9344), a určuje postup při přidávání vápna do rybníků v poř. neutralizovat přebytečnou kyselost, neutralizovat kyselou reakci vody a půdy, urychlit procesy mineralizace organických látek v půdě a vodním sloupci, obohatit vodu o živiny, omezit rozvoj bažinné vegetace, zlepšit strukturu spodní půdy a její sorpční kapacita, efektivní využívání minerálních a organických hnojiv, podpora rozvoje přirozené nabídky potravy a vytváření příznivých podmínek prostředí pro život ryb.

V rybničním chovu ryb se také vápnění provádí pro účely rekultivace, obohacování vody vápníkem a regulaci plynového režimu v rybnících a pro prevenci různých infekčních a invazních onemocnění ryb. Soli vápníku přidané s vápnem jsou nezbytné pro stavbu kostry a normální vývoj tkání, regulují činnost nervosvalového systému ryb.

Vápnění rybníků je nezbytnou technikou pro dosažení vysoké a udržitelné produktivity ryb.

2. Požadavky uvedené v těchto Pokynech jsou závazné pro všechny organizace zabývající se chovem ryb a zařazené do systému Ministerstva zemědělství a výživy.

3. Efektivita použití vápna závisí na rovnoměrnosti jeho rozložení na dně jezírka. Navíc jeho působení nejen na povrchu, ale i v hlubších vrstvách půdy je dosaženo následnou orbou a bránami. Orba a brány, kromě zapravení vápna do hlubších vrstev půdy, napomáhají jejímu kypření.

4. V letním období se v intenzivně využívaných rybnících za účelem sedimentace nadměrného množství organických látek nacházejících se ve vodním sloupci a také pro normalizaci obsahu kyslíku a zabránění úhynu ryb aplikuje do vody vápno.

5. Velký význam v komplexu preventivních veterinárních a hygienických opatření má dezinfekce a dezinsekce rybníků, vodních děl a zařízení.

KAPITOLA 2
STANOVENÍ POTŘEBY VÁPNĚNÍ PŮD RYBNÍKŮ

6. Potřeba vápnění je dána hodnotou hydrolytické kyselosti půdy, dále hodnotou hodnoty pH (dále jen pH) solného extraktu z půdy roztokem chloridu draselného (dále jen ph). označované jako KCl). Úroveň kyselosti rybniční půdy se obvykle stanovuje expresní metodou v extraktu chloridu draselného. Odběr vzorků půdy ke stanovení hodnoty pH solného extraktu (dále jen pH_с) roztokem chloridu draselného se musí provést na 10–15 místech jezírka. Vybrané vzorky musí být spojeny do jednoho průměrného vzorku. Umístěte půdu do vaku se vzácným plynem a vymačkejte z ní přebytečnou vlhkost. Přeneste 20 gramů (dále – g) vlhké půdy do kónické baňky o objemu 100 mililitrů (dále – ml) a zalijte 50 ml jednoN roztoku chloridu draselného. U rašelinových půd odeberte 10 g vzorek baňky uzavřete zátkou, důkladně protřepejte a nechte jeden den stát. Poté opatrně, bez míchání sraženiny, sceďte roztok a stanovte pH. Stanovení musí být provedeno pomocí laboratorního pH metru (potenciometrické stanovení).

Pokud nemáte pH metr, můžete použít Alyamovského přístroj, který obsahuje kombinovaný indikátor stupnice (kalorimetrické stanovení).

K přípravě jednoN roztoku chloridu draselného je třeba v odměrné baňce rozpustit 74,5 g chloridu draselného (KCl) v 1 litru destilované vody.

7. Je nutné určit potřebu vápnění, pokud je pH v solném extraktu pod 6,0. Při nízkých hodnotách pH_с Tento ukazatel by se měl vápněním dostat na úroveň 6,5.

Při pH_с méně než 5,0, potřeba půdy pro vápnění je vysoká, při pH_с v rozmezí 5,0–6,0 – střední, při pH_с nad 6,0 ​​je potřeba vápnění nízká.

8. Rybníky na sodno-podzolových, písčitých, hlinitopísčitých a hlinitých půdách s pH podléhají vápnění_с = 6,5 a méně, stejně jako na rašelinných půdách s pH_с = 6,0 a méně.

9. Vápnění odtokových jezírek je nutné provádět na podzim „na suchém dně“ nebo brzy na jaře po roztání sněhu. Hlavní podmínkou pro účinné vápnění rybích půd je rovnoměrné rozložení vápna v co nejjemnější práškové formě, zajišťující interakci mezi částicemi vápna a zeminou. Toho je dosaženo následnou orbou a bráněním dna rybníka a zapravením vápna do vrstvy půdy do hloubky 10 centimetrů (dále jen cm).

10. Bezodtokové rybníky jsou vápněné vodou.

KAPITOLA 3
TYPY VÁPNA POUŽÍVANÉ K OMEZENÍ

11. Pro vápnění rybníků se používají tři druhy vápna: nehašené vápno nebo pálené vápno (dále jen CaO); hašené vápno nebo hydrát oxidu vápenatého (dále jen Ca(OH)₂); vápenec a podobné horniny sestávající převážně z uhličitanu vápenatého (dále jen CaCO₃), – mletý dolomit, mletá křída, opuka, dolomitová moučka, vápenatý tuf, defekt – odpad z výroby cukru. Hlavní vlastnosti vápenných materiálů jsou uvedeny v příloze 1.

12. Po přidání do jezírek má nejlepší účinek hašené vápno, což je jemný prášek – „chmýří“, které má rychlý neutralizační účinek.

13. Největší neutralizační schopnost a rychlost působení na kyselost půdy má nehašené vápno. Hašené vápno má 1,3krát menší neutralizační schopnost a vápenec 1,8krát menší, takže aplikační dávky pro různé typy vápna nejsou stejné.

KAPITOLA 4
CENY APLIKACE VÁPNA

14. Míra vápnění záhonů jezírek závisí na hodnotě pH dle Přílohy 2, založené na neutralizaci 10 cm vrstvy půdy.

Při hloubce orby větší než 10 cm je nutné počítat s korekčním faktorem, který s nárůstem hloubky orby o každý centimetr zvyšuje míry vápnění uvedené v příloze 2 o 10 procent (dále jen %).

15. Při nebezpečí úhynu v intenzivně využívaných rybnících s vydatným krmením ryb se doporučuje v letním období vápnit vodou. Aplikujte vápno vodou 1–2krát měsíčně v dávce 2–3 centy na hektar (dále jen c/ha) při každé aplikaci.

16. Nehašené vápno se musí používat k prevenci a léčbě některých chorob ryb v souladu s dodatkem 3.

17. Koryta rybníků, ryby a odvodňovací kanály, nevysušené a bažinaté plochy rybníků se dezinfikují nehašeným vápnem v dávce 25–30 c/ha, které se aplikuje na vlhké koryto při teplotě vody minimálně 10 stupňů Celsia (dále jen označované jako °C). Přezimující rybníky je nutné ošetřit na jaře po výlovu ryb; tření – v červnu–červenci po tření; školka, letní chov a krmení – na podzim po sklizni. Napájecí jezírka lze částečně zpracovat plněním sběrných kanálů ryb, sudů, jímek a zatopených prostor vápnem. Karanténní jezírka jsou dezinfikována podle pokynů veterinárních orgánů.

KAPITOLA 5
KONTROLA A HODNOCENÍ KVALITY OMEZOVÁNÍ

18. Monitoring vápnění provádějí specialisté z výrobních laboratoří rybochovných organizací.

19. Pro zajištění kontroly kvality vápnění nakupují organizace pro chov ryb potřebná činidla a vybavení.

20. Přejímku vápněných ploch v rybochovných organizacích provádí komise, ve které je hlavní chovatel ryb (strojník), vedoucí (specialista) výrobní laboratoře a vedoucí (mistr, mistr) místa výroby.

21. Po vápnění se vyhotoví protokol s uvedením data vápnění, plochy ošetřené vápnem, skutečných aplikovaných dávek vápna v tunách na hektar a množství spotřebovaného vápna. Akt je vyhotoven ve třech vyhotoveních.

22. Je nutné vést evidenci vápna vynaloženého na ošetření rybničního dna, aplikaci vodou po celé letní období, preventivní ošetření ryb, dezinfekci vodních staveb a zařízení pro chov ryb.

23. Evidenci vede hlavní chovatel ryb (strojník) organizace.

KAPITOLA 6
MECHANIZACE LIMITOVANÝCH PROCESŮ

24. Vápenný materiál se před přidáním do rybníků (v případě potřeby) drtí na drtiči hnojiva ITS-4 nebo na drtičích krmiva, vyřazených mlátičkách sklízecích mlátiček, mlátičkách a dalších mechanismech.

25. Samonakládací secí stroje hnojiv STS-15a, rozmetadla RUM-3–1 a RUM-3–2, RMI-2 a další jsou vhodné pro rozmetání přes vypuštěná rybniční koryta.

K tomuto účelu lze využít zemědělské letectví. Zapravování vápna do půdy se provádí pomocí pružinových bran, disků a dalších zemědělských mechanismů používaných k kypření půdy. Je nepřípustné orat vápno pluhy na pluhy. Při vápnění vody a půdy bezodtokových nádrží využijete hnojivou jednotku Donrybkombinat, jednotky AKU-1, AKU-2, ale i zemědělská letadla.

KAPITOLA 7
OBECNÉ BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY

26. Obsluhovat stroje určené k dopravě a nanášení vápenných hmot mohou osoby starší 18 let, které znají jejich konstrukci a prošly školením a bezpečnostními pokyny.

27. Osoby pracující s prašnými vápencovými materiály musí být vybaveny ochranným oděvem, obuví a osobními ochrannými prostředky (respirátor, ochranné brýle).

k Návodu k postupu
vápnění rybníků
organizace pro chov ryb

Základní vlastnosti vápenných materiálů používaných v chovu ryb

Celkový obsah CaCO₃ + (MgCO₃)* z hlediska CaCO₃,%

Povaha akce a vlastnosti aplikace