Agrotechnika

Kolik krčních obratlů má kuře?

Porážka drůbeže je odpovědná technologická operace, jejímž účelem je nejen usmrtit ptáka, ale také dosáhnout úplného vykrvení jatečně upraveného těla v co nejkratším čase. Stupeň vykrvácení ptáka určuje prezentaci jatečně upravených těl a dobu jejich následného skladování. Úplného a rychlého vykrvení drůbeže po porážce se dosáhne přeříznutím hlavních krevních cév v místě spojení hlavy a krku. U špatně vykrvených jatečně upravených těl je pozorováno částečné nebo úplné zarudnutí tkání, zvláště patrné na křídlech. Kromě toho krev zbývající v cévách slouží jako příznivé prostředí pro reprodukci a vývoj patogenních mikroorganismů.
Pro správné provedení operace porážky drůbeže je nezbytná znalost anatomického a topografického umístění krevních cév v oblasti hlavy a krku ptáků různých druhů a stanovení nejracionálnějšího přístupu k těmto cévám.
Anatomické a topografické umístění krevních cév v oblasti hlavy a krku ptáka. Na bočním povrchu ptačího krku, na pravé a levé straně, pod kůží a fascií, leží jugulární žíla, která je doprovázena nervem a sestupnou tepnou. Průměr žíly je od 2 do 4 mm, sestupná tepna je 0,2-0,3 mm. Na rozdíl od domácích savců nemají ptáci krční rýhu, takže krční žíla je posunuta, když je kůže na krku vytažena. Pravá žíla má o něco větší průměr než levá. V zadní části krku v esovité křivce páteře leží žíla laterálně, nad jícnem a průdušnicí; v přední části krku – na spodním obrysu krčních svalů, na jeho boční ploše, také nad vedením nitě a průdušnicí.

Obr. 1 – Vizirogram krevních cév kuřecího krku.
a – boční pohled; b – pohled zdola; 1 – pontinní žíla; 2 – krční tepna; 5 – jugulární žíla; 4 – jícen; 5 – průdušnice.

Dále se jugulární žíla přiblíží k mediální ploše úhlu dolní čelisti (mandibule) a rozdělí se na řadu větví. Poněkud lebečně od spodiny lebeční, u kuřat – přibližně ve výši ušního boltce, u hus a kachen – v úrovni ucha, mezi pravou a levou jugulární žílou je pontinní žíla. U krůt, na rozdíl od kuřat a kachen, probíhá pontinní žíla šikmo a poněkud kaudálně, tedy na úrovni prvního krčního obratle. Před pontinní žílou proudí do pravé a levé jugulární žíly poměrně velké žíly jazyka, mozku a dalších. Pod jugulární žílou na straně krku leží laterální krční svaly a na úrovni 1. – 2. krčního obratle pod žílou je krční tepna (obr. 1). Levá jugulární žíla je umístěna podobně jako pravá, ale uprostřed a vzadu na krku hraničí s průdušnicí a ne s jícnem, protože je posunuta na pravou stranu. V přední třetině krku leží levá jugulární žíla stejným způsobem jako pravá.
Obě krční tepny u ptáků, na rozdíl od savců, jsou umístěny vedle sebe v krku, v kostěné rýze páteře, na jejím ventrálním povrchu a jsou pokryty ventrálními krčními svaly. Průměr krčních tepen u kuřat a kachen je 1,5 mm, u krůt – 2 – 2,5 mm. Na úrovni prvních tří krčních obratlů vycházejí krční tepny u kuřat, kachen a hus z kostěné rýhy a zpod ventrálních krčních svalů. Zde se rozcházejí do stran a jdou k mediální ploše úhlů dolní čelisti. U krůt v tomto místě krční tepny také opouštějí kostěnou rýhu a jdou do koutků dolní čelisti, jsou však pokryty tenkou vrstvou svalů. V blízkosti úhlů dolní čelisti přecházejí krční tepny u ptáků do zevních krčních tepen a zde tvoří řadu větví, včetně hluboké krční tepny, sestupné tepny a dalších. Vertebrální tepny leží hluboko v intervertebrálních otvorech krčních obratlů a mají anastomózy s a. carotis v týlní oblasti.
Pták má tedy v oblasti krku deset krevních cév: spárované krční, vertebrální, sestupné, vzestupné tepny a krční žíly. Jugulární žíla a krční tepna jsou praktické pro krvácení z mrtvého těla. Tyto krevní cévy jsou nejpřístupnější v přední části krku, v blízkosti rohů dolní čelisti (mandibuly). V tomto místě, na úrovni prvních dvou krčních obratlů, pod kůží a fascií, mezi páteří a jícnem s průdušnicí, se nachází jugulární žíla, krční tepna a jejich větve. Při mírném vyklenutí krku jsou krční žíly nataženy a přibližují se ke krčním tepnám. K otevření (za účelem vykrvácení) těchto cév u kuřat, kuřat a krůt stačí provést krátký šikmý řez v kůži a fascii za úhlem dolní čelisti. Při porážce hus a kachen je vzhledem k hustšímu opeření na krku nutné provést poněkud větší obrat ptačí hlavy a provést řez blíže k koutku spodní čelisti.
Porážku drůbeže lze provést:
odstranění hlavy (obvykle se používá v jednotlivých chovech);
vnitřní;
navenek.
Poslední dva způsoby získaly průmyslový význam.
Podstatou prvního z nich (vnitřní metoda neboli „rozdělená porážka“) je to, že se spojení krčních a pontinních žil prořízne zobákem nůžkami s ostrými konci. Chcete-li to provést, vezměte hlavu ptáka levou rukou mezi oko a ucho, otočte ji zobákem k sobě, pravou rukou zasuňte nůžky do dutiny ústní a přeřízněte krevní cévy v zadní části patra nad jazykem , na křižovatce jugulární a pontinní žíly, načež se provede injekce s konci nůžek do fisury palatine do přední části cerebellum. Tento způsob porážky ptáků je velmi pracný a vyžaduje velkou zručnost obsluhy. Při porážce velkých ptáků (kohouti, husy, krůty) se často nenechají všechny cévní linie podřezat („podřezat“), což má za následek prodloužení doby trvání krvácení, výrazné snížení prodejnosti a snížení období následného skladování jatečně upravených těl. Hluboké umístění pontinních a jugulárních žil neumožňuje mechanizaci porážky drůbeže touto metodou.
Nejracionálnější metodou je externí metoda porážky ptáků, která se provádí buď ručně speciálním nožem, nebo pomocí mechanických zařízení. Při vnější porážce se po omráčení ptáka uchopí za hřeben a hlavu tak, aby palec levé ruky zakrýval levé ucho. Otočením hlavy ptáka doleva a mírným ohnutím směrem k sobě proveďte krátký šikmý řez blízko rohu dolní čelisti, mírně kaudální k ušnímu boltci. V tomto případě je přeříznuta kůže, fascie, jugulární žíla, krční tepna a částečně krční svaly. Délka řezu pro husy, kachny a krůty by neměla přesáhnout 25 mm, pro kuřata, kuřata, perličky, kachňata, housata – 15 mm. Tento způsob porážky je jednodušší, lze jej mechanizovat, navíc je z technologického procesu vyloučena operace čištění dutiny ústní od krevních sraženin, mytí a tamponování, jatečně upravená těla jsou zcela odkrvena.
V některých podnicích na zpracování drůbežího masa se používá porážková metoda, která se provádí přeříznutím krčních tepen průchozím vpichem kůže krku na úrovni 2. – 3. krčního obratle. V posledních letech byl navržen následující způsob porážky ptáka: část zobáku je odříznuta, zatímco hlavní cévní linie jsou otevřeny. Byla vyvinuta i konstrukce stroje na porážku drůbeže touto metodou.
Jatečně upravená těla se vykrvují přes speciální skluz (podnos), kterým krev vstupuje do sběrače krve a používá se k výrobě vařeného nebo suchého krmiva pro zvířata. Podnos pro porážku a vykrvení je skluz s odnímatelnými bočnicemi nebo komora bez stropu nebo koncových stěn.

Rýže. 2 – Skluz pro odběr krve (odvzdušňovací tác).

Pro odtok krve jsou na dně vytvořeny otvory s trubkami. Délka tácu závisí na rychlosti dopravníku a době vypouštění a může dosáhnout 12 – 15 m. Existuje několik typů táců.
Obrázek 2 ukazuje podnos pro porážku a vykrvení, instalovaný na univerzální lince STA LLC. Ochranné odnímatelné štíty jsou umístěny po délce vaničky. Podnos na porážku a vykrvení krůt se od předloženého podnosu liší pouze větší velikostí.
Doba vykrvení kuřat, kuřat, kachňat, bez ohledu na způsob porážky, je v průměru 120 s, krůty – 150 s, kachny s vnitřní a vnější porážkou – 120 s, s porážkou propíchnutím tepny – 150 s; Doba trvání dekalkulace hus je 120 a 180 s. Podle aktuálního návodu se vykrvení slepic, kuřat a perliček provádí během 1,5 – 2 minut; kachny, husy a krůty – 2,5 – 3 min. Výdej krve činí v průměru 4 % hmotnosti ptáka. Při odběru krve pro speciální účely se používají krevní pasti, které se umístí na hlavu ptáka zavěšenou za nohy.
Procesní inženýři z různých zemí dnes vyvinuli širokou škálu strojů a zařízení, které umožnily mechanizovat a automatizovat proces porážky drůbeže.

Kanál je canalis vertebralis, který zasahuje do úrovně prvního ocasního obratle a poskytuje spolehlivou ochranu míchy. V přítomnosti těla a oblouku se obratel nazývá pravý – vertebrae vegae v nepřítomnosti jedné z těchto částí – nepravý – vertebrae spuria (atlas, ve kterém je tělo nahrazeno ventrálním obloukem, a ocasními obratli; kde je zachován pouze tvar těla/sloupce).

Tělo obratle – corpus vertebrae (obr. 11) – je jeho základem a může být trojúhelníkového, hranolového tvaru, pokud na jeho ventrální ploše vyčnívá ventrální hřeben – crista ventralis, a v jeho nepřítomnosti – válcovitý nebo směrem dorzoventrální poněkud zploštělý.

Na předním konci těla – extremitas cranialis – je hlava – caput vertebrae (2) a na zadním – extremitas caudalis – fossa obratlů – fossa vertebrae (2). Hlava a jamka jsou zvláště jasně vymezeny na krčních obratlích, což je spojeno s větší pohyblivostí v tomto úseku. Na kraniálních a kaudálních koncích těla hrudních obratlů jsou na každé straně patrné drobné prohlubně – kraniální a ocasní kostální fossae – fovea costalis cranialis et caudalis (15; 15′) pro skloubení s hlavou žebra.

Oblouk obratle – arcus vertebrale (5) – je rozdělen na ploténku – lamina arcus vertebrae – a dvě nohy – pediculus arcus vertebrae, kterými je oblouk uchycen. k tělu чobratel. Na bázi oblouku jsou kraniální a kaudální zářezy – incisura vertebralis cranialis et caudalis (8, 8′), které při spojení dvou obratlů tvoří meziobratlový foramen – pro. intervertebrální (7), sloužící k průchodu míšních nervů a cév. Kaudální vertebrální zářez je obvykle hlubší. U skotu je v hrudní oblasti oplocen kostěným mostem do samostatného otvoru. U prasete probíhá dorzoventrálním směrem další laterální vertebrální foramen. vertebral laterale (obr. 12, 15—7′). Z kraniálních a kaudálních okrajů obratlového oblouku vybíhají výběžky párové kloubní, neboli obloukovité – proc. articularis, s. zygapophysis cranialis et caudalis (9, 9′), které tvoří kloubní spojení mezi sousedními obratli. Prostor uzavřený mezi okraji oblouků dvou sousedních obratlů se nazývá interarcuate – spatium interarcuale. Kloubní povrchy kraniálních kloubních výběžků směřují dorzálně nebo dorzomediálně a na kaudálních – ventrálně nebo ventrolaterálně. V hrudní oblasti, kde je pohyblivost mezi obratli nevýznamná, jsou kloubní výběžky buď krátké, nebo jsou reprezentovány pouze kloubními ploškami umístěnými přímo na obloukové ploténce. Na bederních obratlích (obr. 16) u skotu a prasat mají kraniální kloubní výběžky silně konkávní kloubní plochu (9) která ve formě spojky kryje ocasní kloubní výběžek, čímž zajišťuje pevné spojení sousedních obratlů.

Na dorzální ploše transverzální (v hrudní), nebo na kraniální (v bederní), nebo na kaudálním (v krčním) kloubních výběžcích jsou drobné mastoidní výběžky – proc. mamilla-ris (12).

U masožravců se na bederních obratlích (obr. 16) od kaudálního okraje báze obratlového oblouku táhne přídavný výběžek proc. accessori-us (14). . ^

Ze všech obratlů mají první dva a 7. krční, křížový a ocasní obratel největší rozdíly ve stavbě.

1. krční obratel neboli atlas (obr. 13) * má prstencový tvar, který zajišťuje větší pohyblivost hlavy. Na atlasu je hřbetní (G) a ventrální (2) oblouky – arcus dorsalis et ventralis s hřbetními a ventrálními tuberculum – tuberculum dorsale et ventrale, z nichž poslední je větší.

Na straně atlasu jsou křídla – ala atlantis (6) představující modifikované příčné a kloubní výběžky, které spolu tvoří laterální hmotu – massa lateralis obratle. Na ventrální ploše atlasových křídel se nachází fossa – fossa atlantis. Na lebečním konci obratle se nachází odlehčovací parní komora

Rýže. 14. Axiální obratel:/ – psi; II– prasata; /// – krávy;- IV – koně; V – ovce; VI – kozy;1 – dens osa;’ 2 – fossa vertebrae; 3 – os crista (proc spinosus); 4 – crista ventralis,5 – fades articularis ventralis et 5′ – dorsalis, 6 – pro. transversarium, 7 – pro. meziobratlové, 8 —proc. transversus.

kloubní jamka – fovea’ articularis atlantis (7) – pro spojení s kondyly týlní kosti a na kaudálním konci – párová plošší kaudální kloubní jamka – fovea articularis caudalis (8). Na předním konci křídel Atlasu je křídlový otvor – pro. alare (10) spojující žlábkem s intervertebrálním foramenem. U psa je otvor křídla nahrazen zářezem – incisura alaris (10′). Na kaudálním konci křídel koně, psa a prasete je příčný otvor (//) vedoucí do alar fossa. Na vnitřní ploše ventrálního oblouku u všech zvířat je výrazná prohlubeň pro odontoidní výběžek 2. obratle – fovea dentis (5).

2. krční neboli axiální obratel – os (obr. 14) – se vyznačuje výraznou velikostí těla, přítomností zubovitého výběžku neboli zubu na předním konci – dens (/) v důsledku hrajícího kloubu povrch —г fades articularis ventralis.“ >

Trnový, hřebenovitý výběžek. Na kaudálním okraji obratlového oblouku je dorzální kloubní plocha -i- fades articularis dorsalis (5′). Na ventrálním povrchu těla má mnoho zvířat dobře definovaný ventrální hřeben. Kaudální jamka obratle je zvednutá. Kraniální zářez, kromě masožravců, představuje intervertebrální foramen (7).

7. krční obratel má krátký příčný výběžek a kaudální kostální jámu. Chybí příčný foramen a kostální výběžek.

Křížové obratle (obr. 17), i když si uchovávají všechny základní prvky typické pro typické obratle, v důsledku časného vzájemného splynutí tvoří jedinou křížovou kost neboli křížovou kost – křížovou kost.

Křížová kost má tvar trojúhelníku se širokou základnou – basis ossis sacri – směřující kraniálně a vrcholem – apex ossis sacri – kaudální. Na kraniálním okraji báze vyčnívají kraniální kloubní výběžky (9) a na těle dole je výběžek – promantofium. Mezi těmi

Pomocí obratlového oblouku ústí vertebrální foramen do sakrálního kanálu – canalis sacralis, který se zužuje ke kaudálnímu konci křížové kosti. Kaudální kloubní výběžky vyčnívají z vrcholu křížové kosti. Příčné výběžky, které se navzájem spojují, tvoří laterální (b) a srostlé trnové výběžky tvoří hřbetní (8) hřebeny – crista sacralis lateralis et dorsalis. Mezi nimi probíhá střední hřeben – crista sacralis intermedia (9 palců). Laterální hřeben na kraniálním konci křížové kosti je rozšířen a ztluštěn a tvoří křídlo křížové kosti – ala ossis’sacri (5) s ušní plochou – facies auricularis’ (7).

Meziobratlové otvory na dorzální ploše ústí do dorzálních sakrálních foramin – pro. sacralia dorsalia (4) a na ventrální straně – u pánevních sakrálních otvorů – pro. sacralia pelvina, které se nacházejí na koncích příčných linií – liniae transversae, označující hranice mezi srostlými těly obratlů.

Kaudální obratle (obr. 18) si pouze na začátku úseku zachovávají všechny hlavní znaky pravých obratlů, zatímco na konci úseku z nich zbývají pouze těla. ve značně pozměněné podobě.

Na ventrální ploše prvních tří obratlů jsou párové hemální výběžky – proc. hemalis, které u skotu, spojující se na svých ventrálních koncích, tvoří hemální oblouky. U masožravců mají od 3. do 8. ocasní obratle párové hemální kůstky, vzájemně propojené a vytvářejí kůstku ve tvaru V, která se na svých koncích spojuje s hemálními výběžky a tvoří kostěný hemální oblouk – os arcus hemalis.

Hrudník – hrudní koš – s hrudní dutinou (cavum thoracis) tvoří hrudní obratle, žebra a hrudní kost. Obecně připomíná kužel s komolým vrcholem, kde se nachází u raniálního otvoru – apertura thoracis cranialis – a šikmo seříznutou základnou s kaudálním otvorem hrudníku – apertura thoracis caudalis. Mezižeberní prostory – spatium intercostale – jsou u přežvýkavců širší pouze v proximálních částech, zatímco u ostatních živočišných druhů jsou uniformnější.

Hrudník některých zvířat je úzký a dlouhý (prase, malý skot), zatímco u jiných je více zaoblený (pes).

Žebra – costae, podílející se na tvorbě boční stěny hrudní dutiny, patří k dlouhým zakřiveným plochým kostem (obr. 11—19) jehož hřbetní konce jsou připojeny k hrudním obratlům a ventrální konce přes žeberní chrupavky k hrudní kosti nebo, aniž by ji dosáhly, k žebernímu oblouku – arcus costalis. První se nazývají pravé nebo sternální – costae verae, s. sternaies, a druhý – nepravý nebo asternální – costae spuriae, s. asternales.

Žeberní kost – os costale – má tělo – corpus costae (5) – a dva konce. Na hřbetním konci těla je hlava – caput costae – * a hrbol – tuberculum costae (2) / oddělené hrdlem – collum costae (3). Articular. povrch na hlavě žebra – facies articularis capitis costae – je rozdělen hřebenem – crista capitis costae – na dvě poloviny, které jsou zvláště zřetelně vyjádřeny na předních žebrech u velkých zvířat. Hřeben hlavy žebra přechází na dorzální plochu krčku žebra – crista colli costae. •

Na tuberkulu žebra na mediální ploše je kloubní plocha – fades articularis tuberculi costae. Pod tuberkulem na zadním okraji těla žebra vystupuje úhel žebra – angulus costae, který je zvláště zřetelně vyjádřen u koně. Podél kaudomediálního okraje žebra je rýha – sulcus costae, ve které jsou umístěny cévy a nervy. Ventrální konec žebra je drsný a napojuje se na kostální chrupavku. U prasat a skotu jsou ventrální konce prvních žeber pokryty kloubní chrupavkou.

Délka a šířka žeber se zvětšuje kaudálně k

7-8 žebra, a pak snížit. První žebro je nejkratší a nejrovnější, má nejvýraznější hlavy a hlízy, krátký krk a zesílený ventrální* konec. Zakřivení žeber se zvětšuje od prvního žebra k poslednímu.

„ Žeberní chrupavky pravých žeber jsou spojeny kloubními fasetami s kloubními jamkami hrudní kosti. Chrupavky asternálních žeber se směrem k ventrálnímu konci ztenčují a vzájemně se překrývají с tělo posledního žebra tvoří žeberní oblouk s výrazným úhlem – angulus arcuum costalium Někdy se vyskytují žebra kolísavá – costae fluctuans, volně končící ve svalech břišní stěny.

Sternum – sternum ‘(obr. 20), spojující ventrální konce žeber, tvoří ventrální stěnu dutiny hrudní. Skládá se z paží, těla a xiphoidního výběžku;

Manubrium sterni (1) — nachází se před • místem úponu druhého páru žeberních chrupavek a může být zpevněna chrupavkou rukojeti — cartilago manubrii, které se u koní nazývá sokol (A).

Tělo hrudní kosti – corpus sterni (2) – skládá se z několika (5-7) segmentů – hrudní kosti, spojených navzájem buď chrupavkou (u mladých zvířat) nebo kostní (u dospělých) tkání. Na hranici spojení segmentů jsou žeberní zářezy – incisure costales (5) – pro skloubení s žeberními chrupavkami.

Xiphoidní proces – proc. xiphoideus (3) – nachází se za posledním párem hrudních žeber, zužuje se kaudálně a končí v chrupavce xiphoidní – cartilago xiphoidea (4).

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button