Jak dlouho trvá, než pšenice vyroste?

Moderní technologie pěstování ozimé pšenice umožňuje získat od 70 do 100 centů zrna na hektar v jakékoli zóně.

Pro mnoho našich pěstitelů rostlin jsou to bohužel báječné ukazatele, k jejichž dosažení je třeba pamatovat na řadu technologických bodů, které je třeba vzít v úvahu a dodržovat. Účelem této praktické příručky je nastínit strategii moderního pěstování ozimé pšenice, představit nové přístupy, ukázat, že neexistují žádné maličkosti, vše je propojené a závislé. Jakákoli dobrá technika, předčasně nebo nesprávně použitá, povede ke snížení výnosu a nelze ji napravit následnými opatřeními. Úplnější odhalení potenciálních schopností ozimé pšenice závisí na správné technologii jejího pěstování, která je zase postavena s ohledem na biologické vlastnosti této plodiny.

Optimální teplota pro klíčení semen ozimé pšenice je +12–16°C. Při teplotách nad +24°C se rychlost jejich klíčení snižuje. Aby rostlinné klíčky pronikly do asi centimetrové vrstvy půdy, je součet průměrných denních teplot 10–12°С, od klíčení do odnožování – 200–220°С, pro úspěšné odnožování (od 3–7 stonků) – 200– 250 °С. V období odnožování rostlina tvoří sekundární kořeny, které vycházejí ze stejných pupenů jako postranní výhonky. Každý výhon je tak opatřen svými vlastními kořeny.

Otužování rostlin probíhá intenzivně při denních teplotách +10–12°C, v noci klesá na 0°C a níže. Otužování, které zajišťuje odolnost vůči zimním podmínkám, probíhá ve dvou fázích. V první fázi se při kladných podzimních teplotách intenzivně hromadí sacharidy v odnožových uzlech a pochvách, které hrají ochrannou roli. Ve druhé fázi otužování, koncem podzimu, při mírných mrazech dochází k určité dehydrataci tkání a hydrolýze rezervních látek (škrob se mění na cukry, složené bílkoviny na jednodušší sloučeniny).

Přerostlé rostliny (časný výsev) špatně otužují, v zimě jsou silně poškozeny nebo úplně odumírají. Proto je dodržování optimálního načasování výsevu ozimých plodin klíčem k jejich dobrému uchování v období zima-jaro.

Na přezimování rostlin má vliv i hloubka odnožových uzlů, která závisí na délce bazálního internodia a pohybuje se od 1 do 3 cm i více. Faktory brzdící růst bazálního internodia (intenzivní osvětlení, nízká teplota půdy) přispívají k prohlubování odnožových uzlů. V době odnožování dosahují primární zárodečné kořeny délky 40–50 cm, před zazimováním s dobrými zásobami vláhy – 70–100 cm, na jaře pokračují v růstu. Nodální kořeny, které se objevují o 20–25 dní později než primární, pronikají na podzim 30–45 cm do půdy Primární kořeny jsou důležité pro zásobování rostlin vláhou a živinami ze spodních vrstev, uzlové kořeny z horních vrstev půdy.

Vzcházení ozimé pšenice začíná na jaře při teplotách nad +9°C, k největšímu růstu stonku dochází při +24–25°C. Součet průměrných denních teplot v období hlavičky je cca 380–500°C. Směrování nastává 30–32 dní po začátku spouštění.

Ve fázi botkování, rašení a kvetení je dodržován maximální příjem draslíku do rostlin. Fosfor a vápník se hromadí v době květu. Obsah dusíku v rostlinách se během růstu výrazně mění: do zimy klesá, na začátku jarního vegetačního období se zvyšuje, maxima dosahuje v době plnění zrna (zralosti mléka). To určuje účinnost předjarního a vegetačního dusíkatého hnojení ozimé pšenice. S nadbytkem dusíku se však vstřebávání draslíku snižuje a rostliny jsou vážně postiženy houbovými chorobami. Potřeba vláhy pšenice je vysoká. Během jara a léta se z půdy v suchých letech spotřebuje 1600–2400 t vody na hektar, ve vlhkých letech až 1–3500 t. Maximální množství vody se spotřebuje v období růstu stébla. Kritické období začíná 4000 dní před nasměrováním a trvá 15–6 dní po nasměrování. Pro plnění zrna je důležitá i dostatečná vlhkost půdy. Sucho půdy v tomto období způsobuje její křehkost a vysoké teploty (více než +7°C) způsobují splynutí a zachycení.

U ozimé pšenice existuje 12 fází organogeneze a odpovídajících růstových fází, jejichž detailní rozpracování umožňuje řídit tvorbu plodinových prvků během procesu růstu a na tomto základě sestavit schéma péče o plodiny, aby bylo plně realizovat produktivitu zónovaných odrůd.

Fenofáze a fáze organogeneze (I…XII)	Doba trvání, dny	Sklizňové prvky	Faktory, které pozitivně ovlivňují tvorbu plodinových prvků
Klíčení semen, výhonky, vzhled 1–3 embryonálních listů I. Diferenciace a růst embryonálních orgánů	7-8	Hustota stání rostlin	Hloubka setí 3–5 cm, teplota půdy 12–16°С vlhkost ve vrstvě 0–10 cm minimálně 12–15 mm
Vzhled 4. listu, tvorba odnožového uzlu, podzimní odnožování II. Diferenciace báze růstového kužele (tvorba primordiálních uzlin, internodií a kaulínových listů)	9-14	Koeficient odnožování, počet listů	Hustota setí 4,5–5 mil. ks/ha, intenzivní osvětlení, optimální teplota 13–18°C, vlhkost v orné vrstvě minimálně 20 mm
Jarní kypření III. Diferenciace hlavní osy embryonálního květenství	14-18	Počet segmentů rachis	Dobré přezimování, průměrná denní teplota 5–9°C
Začátek vzcházení do trubice (prodlužování listových pochev výhonů) IV. Tvorba růstových kuželů 2. řádu (hlízy klásku)	13-14	Počet klásků v uchu	Obsah využitelného dusíku v orné vrstvě 0–40 cm se pohybuje v rozmezí 100–120 mg/kg, fosfor a draslík 14–15 mg/100 g, teplota > 90°C
Výstup z trubice (1–5 uzlin) V. Tvorba květů v uchu, růst internodií	16-17	Celkový počet květů na klas	Největší nárůst vegetativní hmoty je pozorován při teplotě 23–25°C
Vznik vlajkového listu VI. Tvorba květů v klasu	5-7	Počet květů na ucho
Otok horní listové pochvy VII. Tvorba hlavních skupin specializovaných buněk pylu a vaječníku samičího gametofytu	9-11	Délka a hustota ucha	Včasné listové krmení rostlin dusíkem a ochrana praporcového listu před popálením a poškozením chorobami
Hlava VIII. Dokončení procesů tvorby květenství a květních orgánů	6-7	Totéž
Kvetení IX. Kvetení, hnojení a klíčení	4-6	Zrnitost ucha, zastavení růstu stonku
Tvorba zrna X. Tvorba a růst zrna do délky	11-13	Velikost zrna	Zabránění poléhání rostlin, zejména poléhání kořenů
Sypání, mléčný stav zrna XI. Akumulace živin v zrnech, jejich růst do šířky a tloušťky	23-24	Hmotnost obilí	Dostatečná vlhkost půdy a teplota vzduchu ne vyšší než 30–35°C
Vosková a plná zralost XII. Živiny nahromaděné v zrnu se přeměňují na rezervu	7-9	Počet a hmotnost 1000 zrn	Ochrana rostlin před škůdci, aby