Semena a sazenice

Jak dlouho se v průměru dožívají včelaři?

V Čerepovci začaly podzimní jarmarky a na každém se vždy prodává med. Anatolij Georgievsky, včelař s 30letou praxí, pro cherinfo.ru řekl, jak vybrat správné produkty od včelařů, který med je nejužitečnější a zda chov včel sám o sobě dokáže vyléčit všechny nemoci.

Anatolij Borisovič, který med je nejchutnější?

– To není pro každého. Náš severský med z různých rostlin je často chutnější než jižní med například jen ze slunečnice nebo z pohanky. Lipový med je lahodný, ale přimět včely ke sběru nektaru pouze z lip je velmi obtížné. Můžete také zvýraznit vrbový med. Ale obecně se má za to, že pokud med obsahuje 30 % pylu jednoho druhu, může být pojmenován po této rostlině. Měl jsem jetelový med. Takže „seděl“ v kameni, musel ho odtlouct kladivem jako v dole. A ukázalo se, že jetelový med je velmi sladký a jeho sediment byl ošklivý: krystaly byly velké a šedé. Lipový med vypadá velmi krásně, nejsou vidět žádné krystaly, samotný med je sněhově bílý a vypadá jako sádlo – nepoznáte rozdíl.

— Jak dlouho se věnujete včelaření?

Už asi 30 let. Nyní mám malý včelín, ale brzy půjdu do důchodu a vážně ho rozšířím. Včelařský spolek působí ve městě již více než 30 let. Podle místních včelařských historiků vznikla na konci 50. století. Ale fungovalo to s přestávkami více než 100 let. Ve společnosti je asi 80 lidí, na schůzky jich chodí až XNUMX.

— Co děláte ve společnosti?

— Navázali jsme spolupráci s Rospotrebnadzor, provádíme kontroly na medových veletrzích. Ostatně umělý med tam často prodávají. Znám dvě továrny v Rusku, kde se vyrábí umělý med čínskou technologií. A to takové kvality, že je snadné zmást nespecialistu. Tento druh medu je levnější na výrobu a prodává se za cenu pravého medu. Výrobci za to dostávají obrovské peníze.

— Prodávají se v Čerepovci také umělý med?

— Naštěstí ne, ale zpracovaný med se najde. Častěji přijíždějí včelaři z jiných regionů, ale obchodníci, pro které je to jen byznys. V Rusku existuje několik velkých podniků na zpracování medu. Tento produkt nelze nazvat plnohodnotným medem, ale nejčastěji se vyskytuje na veletrzích. Loňský rok byl pro včelaře nepříznivý a letos také. Minulé léto bylo deštivé, ale letos ani nevíme proč. Rostliny neprodukovaly nektar nebo produkovaly nízký obsah cukru. Myslím, že letos na veletrzích bude hodně loňského medu, včetně zpracovaného.

— Jak se vyrábí med?

— Do zpracovaného produktu se přidávají cenné odrůdy medu, mateří kašička, trubčí homogenát, pyl, včelí chléb. V Čerepovci jsem narazil na soudruhy, kteří takový med prodávali bez příslušných deklarací. Zavolal jsem do továrny, abych zjistil, proč nemají průvodní dokumenty. Továrna byla v šoku, protože ke svým výrobkům vydávají balík dokumentů. Přitom prodejní cena z továrny je 160 rublů za kilo, ale tady se prodávají za 450. To je cena kvalitního přírodního medu!

— Dá se určit, z čeho se vyrábí zpracovaný med?

– To je těžké určit. Včelaři mají takový vtip: “Vezmeme tunu medu, přidáme 100 gramů mateří kašičky, napíšeme “Med s mateří kašičkou” a zdvojnásobíme cenu.” Všechny testy jsou drahé, takže to dělá málokdo.

— Proč je nutné používat přírodní med, proč je tak prospěšný?

— Včelařské produkty jsou užitečné, ale jsou to spíše doplňky stravy než léky. Jednou jsem viděl babičku kupovat na pouti med a mateří kašičku. Koupil jsem 70 gramů medu, který nebude k ničemu. Chcete-li získat léčebný účinek, musíte jíst kilogramy medu.

— Kde koupit přírodní med?

– Od včelařů. Většina včelařů má stálé klienty. Nejsme proti prodeji zpracovaných medových produktů v Čerepovci, protože vologdští včelaři nedokážou regionu poskytnout med. Naše přírodní podmínky nejsou stejné;

— Měří se včely v rodinách?

— V úlu žije jedna rodina – královna a včely. V létě může být v rodině až 60 tisíc včel; Moderní úly mají modulární konstrukci a mohou být větší nebo menší.

— Jak daleko mohou včely létat od svého úlu?

– Až dva kilometry. Můžou jít dál, ale většinou si jídlo přinesou z takové dálky. Obecně platí, že včela zná území v okruhu pěti kilometrů od úlu. Pokud je potřeba úl přemístit na jiné místo nebo dokonce přesunout o deset metrů, odvezeme ho nejprve pět kilometrů, kam se včely nedostanou, a necháme ho tam týden. Teprve poté lze úl vrátit a umístit na správné místo. Včely si velmi dobře pamatují, kde úl původně stál, takže pokud jej jen přesunete, včely se vrátí na staré místo.

— Kolik medu může přinést včela?

— Kapacita medové strumy je několik miligramů. Ale včely dokážou za den přinést spoustu nektaru. Máme včelaře, žije v přírodní rezervaci Darwin, kde byly před třemi lety velmi příznivé podmínky sběru medu. V rezervaci je spousta vrb, jsou to nádherné jarní medonosné rostliny. Takže jeho úplatky z vrby dosahovaly deseti kilogramů za den. A šestikilogramové včelstvo může přinést ještě více.

— Žerou samy včely med?

– Ano, a jejich larvy jedí chléb. Včelí chléb je včelí chléb, zimní zásoby, bílkovinná potrava, kterou včely krmí larvy. A je to pro člověka užitečné. Včely ho vyrábějí z pylu a pro konzervaci přidávají propolis. Výsledkem je mnohem užitečnější produkt než pyl. Pyl je alergen a neměl by se jíst dlouhodobě. Včelí chléb můžete jíst pořád. Jakékoliv včelařské produkty zvyšují imunitu, včetně včelího chleba. Obsahuje hodně aminokyselin a je velmi dobře stravitelný. Včelí chléb je ale velmi drahý produkt, protože je těžké ho sehnat.

— Jaké včely chováte?

– Karniku, tohle je alpská včela. Nyní se rozšířila po celém světě, protože je velmi mírumilovná. Karpatka je považována za ukrajinský ekotyp Karniky. Chovatelé, například v Německu, neustále chovají nové včely. V Německu je 16 včelařských ústavů a ​​jeden v Rusku. Němci se také zabývali výběrem carniki, nyní je klidný, méně onemocní a přináší více medu.

— Je možné chovat různé druhy včel na jednom včelíně?

– Je to možné, nebudou bojovat, jen se budou křížit. Ale je to pro ně špatné. První generace hybridů bude produktivnější, druhá – méně produktivní a ve třetí se genotyp začne rozpadat. Hybridní včely se také velmi zlobí. Narazil jsem na to jednou, asi před 30 lety. Když opustíte úl, máte celá záda bílá, pokrytá žihadly. Při jedné kontrole jsem dostal až 40 kousnutí. Ale byl mladý a silný.

— Může být včelí bodnutí nebezpečné?

— Včelí jed je v zásadě také lék – ředí krev, což je dobré pro kardiaky, zlepšuje imunitu, pomáhá léčit záněty. Koneckonců existuje apiterpie – léčba včelami. Takové postupy se doporučují lidem s nemocnou páteří po kurzu, záda vás neobtěžují až šest měsíců. To vše je ale individuální. Předpokládá se, že 200 kousnutí je smrtelných i pro zdravého člověka.

— Jak dlouho žijí včely?

– Děloha – do pěti nebo sedmi let. Včela v sezóně, kdy sbírá med, trvá až 35 dní. Zimní včela může žít osm měsíců, někteří kolegové tvrdí, že může žít i déle než rok.

— Jak zimují včely?

— Na zimu vychází 20-30 tisíc včel. Hlavní je nechat včelám dostatek medu na zimu. Pokud včely zimují ve volné přírodě, pod sněhem, potřebujete 20-25 kilogramů medu. Včely jsou aktivní po celý rok.

Aby se zahřály, shromažďují se do husté koule, v jejímž středu bude děloha. A při jakékoli vnější teplotě v centru tohoto klubu bude +25 stupňů.

— Je možné, aby si začátečník vydělal na včelnici?

— Zkušení včelaři začátečníkům vždy pomohou. Včelaření se dnes věnují převážně důchodci. Mladí lidé mají zájem vydělávat peníze. Svého času bylo včelařství výnosným byznysem. Ale nyní příjmy klesají, protože náš med je nejlevnější na světě. Vzhledem ke kurzu je již levnější než čínský. Ceny rostou, ale ceny medu už dávno nerostou. Nyní existuje nový způsob, jak vydělat peníze pomocí včel, i když si nemyslím, že je to příliš fér. Toto je dýchání úlového vzduchu. Poprvé jsem se s tím setkal loni v Koreji, kde jsem byl na výstavě ApiExpo. Vychytralí Korejci vyrobili k autu modul přívěsu, ve kterém jste mohli dýchat úlový vzduch. Vzduch v úlu je nasycen užitečnými látkami, ale efektu je stěží možné dosáhnout v několika sezeních.

— Kolik medu musíte sníst, aby byl prospěšný?

— Med není lék, ale doplněk stravy, doplněk. Mateří kašička je silný stimulant, aktivuje metabolismus, zlepšuje imunitu. Lékaři říkají, že musíte každý den jíst dezertní lžičku medu. Jedná se o desítky kilogramů ročně. Med stojí nejméně 400 rublů, takže náklady jsou vážné. Ale výsledek stojí za to.

— Jíš sám med?

— Nemám to rád, ale jím to jako doplněk stravy. Když jsem začínal, snědli jsme s nejstarší dcerou přes zimu 60 kilogramů. Dva roky jsem neměl žádné nachlazení a dokonce ani chřipku. Moje dcera nebyla nemocná pět let. Pravda, od té doby jsme přestali jíst med. Obecně je mezi včelaři hodně dlouhojátrů.

— Tolik jsi mluvil o mateří kašičce. Odkud to pochází?

— Když se vylíhne larva královny, krmí se šest dní mateří kašičkou. Poté se larva zakuklí. Mateří kašička se užívá šestý den, kdy je její množství maximální. V matečném louhu je ho asi jeden gram a jedná se o jednorázovou dávku. Mateří kašičku je třeba dát do lednice do hodiny po přípravě.

— Jak je propolis užitečný?

— Propolis je pryskyřice stromů, včely ji seškrabávají z listů. Jedná se o vynikající přírodní antiseptikum, které se používá při léčbě gastrointestinálních onemocnění. Včely používají propolis k utěsnění prasklin a dezinfekci povrchů. Vnitřek dřevěného včelího úlu je pokryt tenkým filmem propolisu, aby se zde nerozvíjela plíseň. Propolis je také antibiotikum, na kterém není závislost. Pokud se do úlu dostane myš, včely ji pokryjí propolisem. V takovém sarkofágu se nerozkládá, ale mumifikuje. Takové mumie viděli všichni včelaři.

— Získává se nějak také včelí jed?

— Včely se užívají i po smrti. Má se za to, že látku chitosan lze izolovat z včelí pomory pro léčbu kloubů. Včelí mrtvoly se ale většinou používají k získávání jedu. Včela nevyrábí jed dlouho. Když se včela vylíhne, žláza chvíli produkuje jed a pak se zastaví. Jed je doživotně uložen ve speciálním sáčku. To je také velmi užitečné v určité dávce.

— Existuje ve včelí rodině rozdělení povinností?

— Když se včela vylíhne, je bezmocná: nemá jedu, neumí létat. Krmí se několik dní a pak udělá svůj první let. Pak má povinnosti v úlu. Včely začínají jako uklízečky – vynášejí odpadky z úlu. Ale i mezi včelami existují „sítě“, které nic nedělají. Většina včel však nemůže žít bez práce. Do věku dvou týdnů se včela věnuje čištění, poté se stává ošetřovatelkou, začíná vylučovat mateří kašičku a krmí larvy. Další fází „kariéry“ včely je sběrač medu nebo zpracovatel medu v úlu. Na konci života se včely stávají strážci.

Včely odlétají z úlu zemřít, aby rodině neztěžovaly život.

— Řekl jste, že děloha není v rodině hlavní. Ale úl bez ní nemůže žít?

— Děloha vylučuje feromony. Má družinu, která se o ni stará, krmí ji a zároveň se s ostatními včelami dělí o děložní látku, kterou dostává od královny. Pro ně je tato látka smyslem života. Když královna začne vylučovat málo látky, včelám se to nelíbí, vybijí ji a vylíhnou mládě. Mohou odchovat několik mladých královen a vybrat si z nich tu nejlepší, jakýsi vnitřní výběr. Ti, kteří se jim nelíbí, nejsou zabiti, ale vyhozeni. Královny mohou odletět do jiné rodiny, nastěhovat se a zabít existující královnu.

— Čím se pro vás stalo včelaření?

— I po mnoha letech včely stále překvapují. Jsou to úžasná stvoření, nikdy vás neomrzí jejich pozorování. A včelařství je druh drogy, zdraví jedině prospěšný. Jakmile si člověk včely založí, už to nevzdá.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button