Mám si pořídit druhého králíka?

Pokud na tyto otázky nemůžete odpovědět kladně, pak váš králík potřebuje příbuzného.

Proč by králíci nikdy neměli zůstat sami?

Divocí příbuzní domácích králíků žijí ve velkých koloniích, které jsou rozděleny do skupin. Mnoho uší a nosů cítí nebezpečí lépe. Králíci společně hledají potravu, starají se o své potomky, hrají si mezi sebou, čistí si srst nebo prostě dlouho leží opřeni o bok svého kamaráda. Králíci se cítí sebevědomě a dobře pouze tehdy, mají-li možnost komunikovat se svým vlastním druhem. Toto sociální chování je vlastní evoluci.

Králíci v přírodě žijí ve skupinách do deseti jedinců. Tuto sociální povahu mají i domácí králíci.

Argumenty pro jediný obsah, které bohužel stále slyšíme:

Můj králíček je spokojený sám, je velmi krotký

Jak člověk pozná, že je králík šťastný? Říká to zvíře? Představení s ušima? Ne. Je králík šťastný, když běží za člověkem? Ne. Králík je osamělý a hledá společnost. Ale člověk nemůže nahradit příbuzného za králíka. Člověk králíka celé hodiny neolizuje, několik hodin si k němu nelehne, nedělí se s ním o potravu z misky, neprohlíží si území a není schopen napodobit řeč těla králíka.

Můj králík není sám – hraju si s ním

Představte si muže, který žije na pustém ostrově a jeho jediným společníkem je králík. Řekli byste, že tento muž není sám?

Lidé nejsou schopni porozumět složitému jazyku králíků. Každý pohyb ucha, nosu, těla pro příbuzného něco znamená. Ale ne pro lidi. Králík od osoby nedostává správnou komunikaci. Přes den lidé většinou pracují nebo studují. Mezitím je králík nucen sloužit tentokrát na samotce. V noci lidé spí, králík je opět ponechán sám.

Králík s příbuzným se nikdy necítí osamělý. Nezáleží na tom, jak dlouho je člověk pryč. I když se svým králíkem trávíte 4 a více hodin denně, den má 24 hodin. A po zbytek času je králík sám. Na základě 4 hodin interakce s králíkem denně to znamená 600 osamělých hodin za měsíc a 57600 XNUMX osamělých hodin za celý život králíka. Ani dobré ustájení (výběh nebo volné ustájení) nemůže uspokojit potřebu králíka komunikovat se svými příbuznými.

Můj králík nesnese přítomnost jiných králíků.

Antisociální králíci jsou velmi vzácní. Zpravidla se každý králík může skamarádit s králičím kolegou. Jedna z podmínek: kastrace samečka. Nekastrovaný pár znamená každé tři měsíce nepotřebného a možná neživotaschopného potomka, obrovská rizika pro samici a věčně nervózního samečka. Bez znalostí genetiky, veteriny a s přihlédnutím k obrovskému množství opuštěných králíků a nedostatku útulků nelze zvířata chovat. Druhý stav: prostorná plocha (min. 4m2).

Pokud zavřete dva králíky do stísněné klece, výsledkem budou boje až do krveprolití. Dva neznámí králíci potřebují vytvořit hierarchii. V kleci může boj o už tak těsné území skončit smutně. I při představování dvou králíků je nutné dodržovat řadu pravidel. Majitelé často zasahují do hierarchického boje zvířat, čímž jim nedávají šanci zjistit své postavení ve skupině.

V knize je napsáno/zverimex řekl/chovatel řekl, že králíci by měli být chováni sami a já nechci králíka kastrovat

Co je to za knihu, která jde proti samotné povaze králíka, jehož společenskost prokázal Charles Darwin? Autoři knih o dekorativních králících v Rusku odkazují na průmyslový chov zvířat. Cílem chovu zvířat je maximální jatečná hmotnost v co nejkratším čase. Na potřeby zvířat nikdo nemyslel.

Ve zverimexu zpravidla pracují lidé bez patřičných znalostí biologie a veterinární medicíny. Tito lidé jsou prodejci. Dnes mohou prodávat králíky a zítra boty. Jejich cílem je prodat. A udělají vše pro to, abyste si koupili. Nepředstavují zdroj spolehlivých znalostí.

Chovatelé jsou různí. A nejčastěji jsou to opět obyčejní prodejci. Nezáleží na tom, že má člověk za sebou deset let chovu. To ho nezavazuje k dobrému zacházení se zvířaty. U amatérských chovatelů je vše zaměřeno na kvantitu, nikoliv kvalitu. Takhle poznáte dobrého chovatele.

Kastrace je doporučována evropskými veterináři z mnoha důvodů. O tom si můžete přečíst zde.

Můj králík se kamarádí s morčetem/kočkou/psem atp.

Králíci komunikují se svými příbuznými pomocí sady specifických komunikačních gest a zvuků. Tímto „jazykem“ nemluví ani morče, ani kočka, ani pes, ani jiná zvířata. Soužití se zvířaty jiných biologických druhů je vynuceno člověkem. V přírodě by se králík nikdy nespřátelil s predátory (kočky a psi) nebo s morčaty (různá stanoviště).

Životní rytmus králíků se výrazně liší od životního rytmu morčat. A nezapomeňte na dravou povahu koček a psů. I když majitel tvrdí, že kočka byla dlouhá léta líná a bála se myší a pes si jen hrál – v jednu chvíli to příroda stejně dokáže převzít! Pamatujte, že žádné množství domestikace nikdy zcela nevymaže vrozené instinkty zvířat. U zvířat si nemůžete být nikdy jisti, protože jejich chování je řízeno instinktem.

Jakékoli chování králíka se zvířetem jiného druhu, které se člověku zdá přátelské, si člověk vyloží tak, jak se mu to hodí. Výzkumy (viz seznam referencí níže) však dokazují, že ke klidnému soužití králíků s jinými zvířaty dochází pod nátlakem. Králík přitom nadále zůstává osamělý.

Pokud člověk nemá dostatek místa pro dva králíky, neměl by mít ani jednoho. Izolace je nepřijatelná vzhledem k sociální povaze králíka a může se rovnat šikaně. V řadě evropských zemí (Německo, Rakousko, Holandsko, Švýcarsko) je samotářský chov společenských zvířat zákonem zakázán.

Správná údržba, která odpovídá potřebám zvířat, není levnou radostí. Přesto živá bytost není váza nebo židle. Když si pořídíte jedno zvíře, musíte přijmout a uspokojit jeho potřeby, i když to znamená pořízení příbuzného.

Dva králíci znamenají dvojnásobné minimální území (4m2), dvojnásobné porce šťavnatého krmiva, častější návštěvy veterináře. Pokud jsou oba králíci vycvičeni na podestýlku, pak nebudou problémy se zápachem a špínou více než jeden. Práce a náklady budou mít v konečném důsledku jen pozitivní dopad na zdraví a psychiku zvířat. Mnohem významnější jsou náklady na léčbu osamělých králíků, kteří onemocní častěji než jejich příbuzní žijící ve skupině.

Mnoho lidí chová králíky samotné a nic

Nezaměřujte se na chyby druhých. Ostatně na tom závisí psychika a zdraví vašeho mazlíčka. Pokud někdo chová zvíře nesprávně, není to argument pro nesprávné držení. V současné době v Rusku stále mnoho lidí chová králíky samotné, ale v Evropě jsou majitelé pouze jednoho králíka v menšině a za porušení zákonů o dobrých životních podmínkách zvířat jim hrozí vysoké pokuty. Jen proto, že v Rusku takový zákon neexistuje, toto opomenutí nikomu nedává právo chovat zvířata nesprávně.

Můj králíček žil celý život sám a nikoho nepotřeboval.

Nezáleží na tom, jak dlouho žil králík sám. Každou vteřinu svého osamělého života postrádal komunikaci s vlastním druhem. Osamělí králíci se občas potřebují znovu naučit sociálnímu chování, ale po čase se bez problémů začlení do kolektivu. V tuto chvíli můžete sledovat, jak vám kdysi osamělý králík rozkvétá před očima, vyhřívá se se svými příbuznými, nechává se olizovat a znovu skáče vysoko a dělá přemety ve vzduchu.

Docela sobecké, že? Váš králíček je již zcela závislý na vás a vašich touhách. A podle vás by měl zůstat celý život sám? Je dobré, když králík ze samoty upřednostňuje společnost kohokoli, i člověka, jen aby nebyl úplně sám? Nebylo by lepší, kdyby k vám váš králík přišel, protože vás vidí jako kamaráda, a ne jako pochybné východisko ze své izolace?

Krotcí jsou i králíci žijící u svých příbuzných. Pokud se králíkům věnuje každý den trochu pozornosti, zůstanou stejně krotcí. Navíc je jejich psychika vyrovnaná, protože jejich instinkt komunikovat s vlastním druhem je uspokojen. Krotčí králík může pomoci bázlivějšímu králíkovi navázat kontakt s jeho majitelem. U lidí se stává možné pozorovat přirozené zvyky králíků, kteří žijí ve skupině. Není nic horšího, než když králík sedí sám v rohu zamčené klece!

Neexistuje jediný rozumný argument ve prospěch držení králíků na pokoji. Existují jen výmluvy a výmluvy, které jsou pro člověka pohodlné. Každý, kdo myslí na zvíře a opravdu ho miluje, nikdy nebude chovat králíka samotného.

Co říká výzkum (viz reference níže)

Osamělí králíci se pohybují mnohem méně než králíci žijící s jinými králíky. Navíc osamělá zvířata jedí mnohem více z nudy, což rychle vede k obezitě. Někteří králíci vykazují vážné problémy s chováním. Navzdory možnosti schovat se králíci vždy vybírají místo vedle příbuzného.

„Nejčastějším problémem chovu domácích králíků je monotónnost života těchto zvířat a z toho plynoucí nuda. Důsledkem takového obsahu jsou poruchy chování. Chov králíků (a jiných zvířat) by proto měl zvířatům poskytnout motivaci a rozmanitost. Nejdůležitějším faktorem pro přirozeně sociální králíky je přítomnost stejného druhu. 50 % každodenního chování králíka tvoří sociální kontakty s jeho příbuznými.“

‎Spolkový svaz veterinárních lékařů Německo

Výňatky z legislativy týkající se samovazby společenských zvířat

Švýcarsko

“Zvířatům sociálně žijících biologických druhů musí být poskytnuty vhodné sociální kontakty se svými příbuznými.”

“Tieren soziallebender Arten sind angemessene Sozialkontakte mit Artgenossen zu ermöglichen.”
Tierschutzverordnung (TSchV) vom 23. dubna 2008 (stánek 1. dubna 2011)

Rakousko

„Ten, kdo chová zvíře, je povinen zajistit mu sociální kontakt na základě vlastností druhu zvířete, jeho věku, stupně vývoje a domestikace, podle fyziologických a etologických potřeb.

„Wer ein Tier hält, hat dafür zu sorgen, dass […]die Möglichkeit zu Sozialkontakt unter Berücksichtigung der Art, des Alters und des Grades der Entwicklung, Anpassung und Domestikation der Tiere ihren physiologischen und ethinssengemessenür und ethologessenchen
Bundesgesetz über den Schutz der Tiere (Tierschutzgesetz – TSchG)§ 13, Abs. 2, TschG

Německo

„Kdo chová zvíře, je povinen:
1. krmit, pečovat a udržovat zvíře v souladu s jeho etologií a potřebami charakteristickými pro tento druh zvířat.
2. nemá právo omezovat pohyb zvířete, v důsledku čehož bude zvířeti způsobena bolest nebo jiné utrpení, kterému lze předejít.
3. je povinen mít potřebné znalosti a dovednosti o výživě, péči a údržbě, které odpovídají potřebám tohoto druhu zvířat.“

„Wer ein Tier hält, betreut oder zu betreuen hat,
1. muss das Tier seiner Art und seinen Bedürfnissen entsprechend angemessen ernähren, pflegen und verhaltensgerecht unterbringen
2. darf die Möglichkeit des Tieres zu artgemäßer Bewegung nicht so einschränken, dass ihm Schmerzen oder vermeidbare Leiden oder Schäden zugefügt werden
3. muss über die für eine angemessene Ernährung, Pflege und verhaltensgerechte Unterbringung des Tieres erforderlichen Kenntnisse und Fähigkeiten verfügen.“Tierschutzgesetz in der Fassung der Bekanntmachung (S.18 vom Mais 2006 1206), das zuletzt durch Artikel 1313 des Gesetzes vom 20. prosince 9 (BGBl. I S. 2010) geändert worden ist.§ 1934, TschG

Prameny

Fotografie a autorská práva: kaninchenwiese.de, Marina Shelingova, Svetlana Tambovceva, Anastasiya Shibalkova, Natalia Savina

Výzkum:
Prof. Dr. Hoy, S., Freilandhaltung von Kaninchen unter Verhaltens- und Gesundheitsaspekten, Institut für Tierzucht und Haustiergenetik, Universität Giessen, 2009

Selzer, D.: Vergleichende Untersuchungen zum Verhalten von Wild- und Hauskaninchen unter verschiedenen Haltungsbedingungen. Diss. Univ. Gießen, 2000

Schuh, D.; Selzer, D.; Hoy, St.: Einfluss der Gruppengröße auf das Sozialverhalten von Wild- und Hauskaninchen. Proč. 13. Arbeitstagung über Haltung und Krankheiten der Kaninchen, Pelztiere und Heimtiere, Celle 14./15.5.2003, S. 248-257

Schlolaut, W., (Hrsg.): Das große Buch vom Kaninchen. 3. erweiterte Auflage. DLG-Verlag Frankfurt nad Mohanem, 2003

Roberts, S.: Sociální vlivy na bdělost u králíků. Anim. Chovej se. 36 (3) (1988), S. 905-913

Holst, Dv: Leben in der Gruppe: Auswirkungen auf Verhalten, Fruchtbarkeit, Gesundheit und Lebenserwartung Europäischer Wildkaninchen. Proč. Aktuelle Arbeit zur artgemäßen Tierhaltung, KTBL-Schrift 407, (2001) 51-63

Lehmann M. (1991): Sociální chování u mladých domácích králíků v polopřirozených podmínkách, Institute for Zoology, University of Bern, Abteilung für Sozial-und Nutztierethologie, Ethologische Station Hasli, Wohlenstrasse 50A, CH-3032 Hinterkappelen, Švýcarsko

Stauffacher M. (1992): Skupinové ustájení a obohacovací klece pro chov, výkrm a laboratorní králíky. Pohoda zvířat, 1. 105-125

Vastrade F. (1986): Spacing Behavior of Free-Ranging Homestic Rabbits, Oryctolagus cuniculus L., Animal Behaviour Science, 18 (1987) 185-195