Proč praskají kmeny stromů?
Důvody pro vznik trhlin v kůře kmenů ovocných stromů mohou být různé. A protože klima na severozápadě je pro zahradničení dost drsné, nejčastějším a obzvláště nebezpečným důvodem jejich výskytu jsou náhlé zimní výkyvy teplot.
Když po relativně teplém dni dojde v noci k prudkému ochlazení, vedoucímu podle fyzikálních zákonů k silnému stlačení kůry, následkem toho dostaneme četné praskliny, způsobující podélnou smrt. Totéž se děje s kambiem a dřevem pod ním. A takto vznikají mrazové trhliny na kmenech. Vyskytují se zvláště často koncem zimy – začátkem jara, především u nezónových a slabě zimovzdorných odrůd ovocných plodin. A také u stromů rostoucích na podmáčené půdě nebo znatelně oslabených v uplynulém vegetačním období nadměrným řezem.
Negativní vliv má i příliš hluboká výsadba ovocných stromů. Navíc jsou často poškozovány stromy, které jsou hýčkány nadměrnou a předčasnou aplikací dusíkatých a organických hnojiv. Jak je známo, přispívají k aktivaci růstu výhonků v pozdním létě a na podzim. Proto by se taková hnojiva neměla používat v druhé polovině léta. Naopak aplikace fosforečných a draselných hnojiv v této době stimuluje dřívější ukončení růstu výhonků a zvýšenou zimní odolnost, proto je to užitečné.
Následky praskání
Stromy poškozené mrazovými trhlinami mohou zpomalit růst, plody a listy se mohou zmenšit a předčasně opadnout. Samotné praskliny však nejsou tak hrozné jako komplikace, které z nich vyplývají – infekce výsledných ran bakteriemi, viry, spory patogenních hub. U peckovin to zhoršuje onemocnění dásní, což je neinfekční onemocnění – slupky a škrob buněk kůry se mění v dáseň. Za vlhkého počasí žvýkačka vystupuje prasklinami a poskytuje mimořádně příznivé prostředí pro život a vývoj bakterií a dalších patogenních organismů.
Pokud se tedy takové rány neošetřují, velmi často se na nich v budoucnu objevuje hniloba a další sekundární poškození stromů. Aby k tomu nedocházelo, je třeba co nejrychleji vyčistit vzniklé mrazové trhliny od odumřelé kůry až po zdravá místa tkáně a následně ránu dezinfikovat mědí (100 g na 10 l vody) nebo síranem železnatým (500 g na 10 l vody), nechte zaschnout a zakryjte zahradním lakem nebo plastelínou.
U peckovin se velmi dobrých výsledků při silném usazování dásní a mrazových prasklin dosáhne 2-3x ošetřením kmenů přiložením vrstvy 1-1,5 cm drcených listů šťovíku na ránu. Poté jsou kmeny svázány plastovou fólií, lutrasilem nebo jednoduše pytlovinou. Po měsíci se obvaz odstraní, rána se vyčistí a listy šťovíku se nahradí čerstvými. V případě potřeby se po dalším měsíci operace opakuje potřetí.
Jak již bylo zmíněno, aby se dopad silných mrazů snížil na minimum, měly by se pěstovat pouze zónované odrůdy, a to pouze zimovzdorné a vysoce zimovzdorné. Je lepší se vyhnout šlechtění nezónových, stejně jako středně a nízko zimovzdorných odrůd. Mrazové trhliny se navíc častěji vyskytují u stromů špatně připravených na zimu, vysazených na vlhkých a chladných místech a také při nesprávné péči a špatných zemědělských postupech. Stromy, které včas dokončily svůj růst a jejichž dřevo a pupeny dobře vyzrály a jsou plně zformované, mnohem snáze odolávají i velmi silným mrazům.
Jak předejít prasklinám vázáním kmenů
I zimovzdorné zónové odrůdy však velmi trpí zimními teplotami pod -35 °C, které se někdy v našem klimatu vyskytují, a teplota -45 °C je pro ně také kritická. Podzimní bílení kmenů a větví dobře chrání kmeny stromů v zimě před úpalem, ale nechrání před mrazovými trhlinami. Jediné, co proti nim, ale i dalším zimním škodám pomáhá, je svazování kmene a patek větví I. řádu nějakým ochranným materiálem.
Nejlepší a nejmodernější z nich, který je navíc velmi levný, dostupný a rychle se aplikuje na sud, je obyčejný novinový papír (staré noviny). Je téměř bílý, bělejší než většina ostatních vázacích materiálů, proto dobře odráží nebezpečné sluneční paprsky a šetří kůru kmenů před škodlivým přehříváním na konci zimy. Kůra pod ním nehnije ani nemrzne, protože novinový papír deštěm a tajícím sněhem rychle navlhne, ale stejně rychle pak uschne.
Docela dobře chrání i před vysychajícím větrem. Pokládejte ve 3-4 vrstvách, tzn. několik listů novin se položí jeden na druhý, nebo tak, že se velký list novin dvakrát podélně přeloží a přemění se v jakýsi papírový „obvaz“, obvazují jím kmen. Když při balení jedna vrstva takového obalu končí, naváže se na další, dá se to překrýt, ale lepší je zastrčit noviny do novin. I s minimálními zkušenostmi se tato práce provádí snadno a rychle. Díky tomu odpadá předběžná příprava a přeprava vázacího materiálu (smrková patka, rákos atd.) a staré noviny jsou obvykle k dispozici v každé domácnosti. Nehrozí ani to, že se na jaře zpozdíte se stahováním páskování. I když se s odstraňováním novin opozdíte, stromům to neublíží. Noviny navíc dobře chrání kmen a větve nejen před mrazovými trhlinami, ale také před spálením sluncem a jiným poškozením, protože pod nimi je udržován rovnoměrnější teplotní režim.
V noci je pod takovým postrojem o několik stupňů teplejší a přes den chrání před nežádoucím zahříváním kufru sluncem. Tento nátěr také chrání kůru před nadměrným vysycháním. Jak již bylo zmíněno, noviny rychle vlhnou v dešti a během tání stejně rychle vysychají, takže kmen pod nimi se nepokryje ledovou krustou, nehnije a není ovlivněn patogenními houbami. A ještě něco – noviny chrání kmeny před poškozením zvěří. Hlodavci samozřejmě nic nestojí, aby prokousali tak tenký a měkký povlak, aby se dostali k chutné kůře.
To je však prostě nenapadne, protože noviny samotné jsou bez chuti a voní nevkusně. A pro odplašení zajíců na jednom nebo dvou stromech v okolí, na viditelném místě, přibližně ve výšce 1-1,7 m (ale ne níže, jinak budou pokryty sněhem), je užitečné dodatečně zavěsit houpací černou trojúhelníky ze střešní lepenky nebo jiného vhodného materiálu na provázcích. Z dálky na pozadí bílého sněhu budou vypadat jako vlčí nebo psí hlavy. Zajíc, velmi opatrné zvíře, se bojí přiblížit do oblastí s předměty, které jsou z jeho pohledu podezřelé.
Zahrádkáři mohou mít jedinou starost: strhne se v zimě tenký novinový papír větrem? Jak to před tím bezpečně zabezpečit? Moje dlouholeté zkušenosti ukazují, že noviny dobře snášejí zimu a nic víc není potřeba. Noviny můžete samozřejmě ke kufru připevnit provázkem, ale je to náročnější a trvá to déle. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak je opravit, je pomocí jednostranné pásky. Pokládá se rychle, rovnoměrně, perfektně drží noviny, nehýbou se pod ním, netrhají, úspěšně odolává zimě, dobře a levně chrání kmeny. Kůra pod novinami je vždy zcela neporušená. A na jaře stačí pásku lehce přestřihnout a celá vazba spadne, zbývá ji sesbírat a spálit.
Místo novin můžete k vázání použít lutrasilové a spunbond pásky a také je zajistit jednostrannou páskou. Ale použití těchto materiálů bude stát mnohem více. A protože noviny chrání sudy o nic horší než netkané materiály, proč utrácet peníze? Možná pro tyto účely můžete použít pouze bezcenné zbytky nebo roztřepené pláty krycích materiálů, které nejsou vhodné pro jiné účely. Také, aby se minimalizovalo poškození kmenové kůry, měly by být stromy tvořeny nízkými kmeny. U jádrovin (jabloně, hrušky) by měl být kmen na severozápadě vysoký pouze 50-70 cm, pokud je kmen malý, pak na něm prostě není místo pro velké a četné praskliny. je snazší ji na zimu zabalit. A porosty peckovin (třešně, švestky) se nejlépe tvoří zcela bez kmene, v jejich vlastní keřovité kořenové formě. Takové rostliny jsou mnohem méně poškozovány mrazem. A pokud jsou jejich jednotlivé větve poškozené nebo dokonce odumírají, keř se rychle zotaví z kořenových výhonků.
Jiné typy trhlin
Existuje další typ trhliny. Během jarního a letního aktivního proudění mízy strom rychle roste, včetně zvětšení jeho průměru. A to někdy vede ke vzniku a prohlubování podélných trhlin ve vrstvě odumřelé zátky pokrývající kmen a velké kosterní větve a někdy se s ní láme živá kůra a tvoří praskliny a tržné rány. Takové trhliny však obvykle nezasahují do jeho hlubokých vrstev a nedosahují až do kambia. Dobře se hojí, takže jsou méně nebezpečné než poškození zimními mrazy. Mrtvá zátka, která se podílí na vzniku trhlin v živé kůře (v ní přezimují i škůdci a usazují se v ní spory parazitických hub), je však zbytečná.
Proto je nutné jej očistit, zejména na jabloních a jiných jablonících rostlinách. K tomu se brzy na jaře, vždy za vlhkého počasí, pod stromek rozprostře plachta nebo igelitová fólie. Na tuto podestýlku se pak pomocí kovové škrabky nebo ocelového koštěte seškrabuje stará odumřelá kůra. Po dokončení práce se tato kůra spolu s oloupanými vajíčky a kukly hmyzích škůdců, stélky lišejníků a hyfy hub sesbírá a následně spálí.
Drážkování kmenů je způsob, jak zabránit vzniku trhlin
Brázdění kůry stromu:
1 – normální
2 a 3 – ve větvích větví
4 – podél okrajů rány
Poté, v květnu – červnu, aby se zabránilo tvorbě trhlin a také aby se zvýšily průměry kmenů a větví prvního řádu, je vhodné provést další rýhování. Na kmeni se provádí od koruny po kořenový krček a na větvích prvního řádu – na jejich holých plochách až po první vidlice. K tomu udělejte čistým dezinfikovaným nožem 3-4 podélné zářezy na kůře silných kmenů od koruny k patě kmene na severní straně do hloubky 1,5-2 mm. Na tenkých kmenech a holých plochách velkých kosterních větví stačí udělat jednu brázdu.
Na větvích se provádějí podél vnitřní nebo boční strany. Řezy nejsou prováděny souvisle, což je nebezpečné a může vést k obnažení dřeva a odumření kambia, ale pouze malými písmeny. Každý řez v linii je veden do délky 10 cm, mezi nimi jsou ponechány neřezané úseky dlouhé 1-2 cm.Kůra je nařezána pouze na dřevo, aniž by došlo k jeho poškození a se snahou nepoškodit kambium.
První rýhování se provádí 3-4 roky po výsadbě stromu. A pak to opakujte každých 4-5 let. K úspěšnému a rychlému provedení práce existuje speciální nástroj – rýhovač, ale pokud se to dělá pečlivě, můžete použít obyčejný nůž. K tomu jsou vhodné především nože s pevnou výsuvnou čepelí. Ryhování se provádí zvláště pečlivě u peckovin, při hlubokých řezech se u nich může vyvinout gummóza (krvácení dásní), což přispívá ke vzniku infekčních onemocnění.
To je zvláště nebezpečné v chladných a vlhkých letech, především pro stromy oslabené chorobami, škůdci a silným řezem. Neopatrné rýhování se totiž může v budoucnu stát cestou pro pronikání bakterií způsobujících rakovinu kmene, spory patogenních hub a dalších mikroorganismů do stromu. Proto se aplikované řezné rány okamžitě dezinfikují 1% roztokem síranu měďnatého (100 g na 10 litrů vody), poté se řezná místa 2-3krát potřou v intervalu 10 minut (pro vysušení) čerstvými listy šťovíku a pokrytý zahradním lakem nebo nigrolovým tmelem (70% nigrol a 30% kamnářský popel).
Kromě uvedených mohou existovat další, méně časté důvody, které vedou ke vzniku trhlin: napadení hmyzími škůdci, poranění kůry lidmi a zvířaty nebo vítr. Bez ohledu na způsob jejich výskytu však opatření pro boj s nimi zůstávají v podstatě stejná. V první řadě je třeba praskliny co nejrychleji vydezinfikovat a poté zakrýt zahradní smolou, nigrolovým tmelem nebo jednoduše dětskou plastelínou. A u porostů peckovin je také nutné dodatečně zabránit vzniku homos. Nejúčinněji toho dosáhnete pomocí šťovíku.
Vladimír Starostin,
dendrolog, kandidát zemědělských věd