Kolik sekund trvá, než se komáři páří?
Při procházce poblíž Kurské laguny nebo po lesních cestách se ocitnete ve skutečném království komárů. Když se přiblížíte, z nejbližších stébel trávy a listí vyletí do vzduchu mnoho druhů dvoukřídlých ve stínu stromů a shromáždí se do velkých mraků. S vyděšením však nespěchejte, tito komáři nekoušou, ale pouze otravují svým počtem. A pokud se zastavíte a zaposloucháte se, uslyšíte zřetelný, jednotný hukot – to je zvonění komárů zvonivých, kteří se objevili o květnových svátcích 7. – 9. května a od té doby se jejich počet jen zvyšuje. Za bezvětří, tichého počasí na Kurské kose můžete slyšet zvuk tisíců komárů hemžících se v korunách stromů, listí a trávy.
U vody, nad keři, se tvoří oblaka hmyzu, a pokud je člověk poblíž, roztočí se přímo nad ním. Roj pouze plynule kmitá a jednotliví jedinci v něm buď náhle létají nahoru, nebo padají dolů a přitom vydávají ostrý zvonivý zvuk, který při běžném letu chybí. K tomuto zvonění dochází pouze tehdy, když křídla komára udeří více než 594krát za sekundu. Kroužkování je vyrobeno speciálně pro přilákání samic, které vlétnou do roje jen na pár sekund a vyletí již oplodněné. Poté samice nakladou vajíčka do blízké vodní plochy a umírají.
Když se na komára zvonečka podíváte pozorně, bude se vám zdát velmi podobný běžnému komáru, pouze má světle zelenou barvu. Komár zelený je znatelně větší než jeho krev sající bratr, komár pištivý, a dosahuje délky 15 mm. Při přistání spočívají komáři pouze na středních a zadních nohách, zatímco přední nohy jsou vždy zvednuté a neustále sebou škubnou (odtud druhý název pro tyto komáry – trhnutí). Tímto způsobem detekují blížící se nebezpečí. Velký opeřený knír slouží jako druh uší, které jsou potřebné k vnímání zvukových vibrací. Každá zvuková frekvence má svůj vousatý prvek, například pro podporu jednoho ze základních instinktů – druhého segmentu, který vnímá tlukot křídel pouze pohlavně zralých samic. Dospělý komár má špatně vyvinuté ústní orgány a za celý svůj krátký (asi týden) život se prakticky neživí. S krátkým sosákem, i kdyby měl takovou touhu, by zvonec nebyl schopen propíchnout kůži člověka nebo zvířete. Nejvíce zelený komár dokáže ochutnat nektar nebo rosu v rostlinných květech. Zvonkoví komáři jsou pro člověka neškodní a otravní už jen kvůli jejich obrovskému množství.
Komáři kladou vajíčka do jezírek s bahnitým dnem. Po několika dnech se z vajíček vynoří larvy. Larvy zvonkových komárů žijí ve spodním bahně a živí se detritem – rozkládajícími se zbytky rostlin a živočichů a mikroorganismy, které způsobují tento rozklad, pro které se jim říká správci nádrží. Obvykle se larvy zakuklí a promění v komáry na konci května, letos se však dospělci díky brzkému a poměrně teplému jaru objevili o pár týdnů dříve.
Komár zvonek a jeho larva jsou nejdůležitějším článkem ekologického systému. Výživa ryb a čistota vodních útvarů přímo závisí na blahobytu a hojnosti zeleného komára. Larvy komárů zvonkových zaujímají jedno z předních míst ve výživě sladkovodních ryb.
Pro Kurskou kosu je typický problém hromadného výskytu zelených komárů, jejichž mraky vytvářejí určité nepohodlí. Je to dáno blízkostí Kurské laguny, nížin zaplavených vodou, kde se množí hmyz. Mělká voda je nejpříznivější oblastí pro chov. Během dne, zejména v horkém počasí, nejsou komáři, schovávají se pod listy, na vlhkých místech. Obvykle se objevují večer, zejména za klidného počasí. Vítr brání komárům shromažďovat se do mraků, které někdy dosahují gigantických rozměrů, a proto se zdá, že ve větrném počasí je komárů méně. Ve skutečnosti počet komárů nezávisí na přítomnosti větru.
Informaci připravil K. A. Ivanyukov, výzkumník z Národního parku Kurské kose. Foto Rylkov O.V.
Při procházce poblíž Kurské laguny nebo po lesních cestách se ocitnete ve skutečném království komárů. Když se přiblížíte, z nejbližších stébel trávy a listí vyletí do vzduchu mnoho druhů dvoukřídlých ve stínu stromů a shromáždí se do velkých mraků. S vyděšením však nespěchejte, tito komáři nekoušou, ale pouze otravují svým počtem. A pokud se zastavíte a zaposloucháte se, uslyšíte zřetelný, jednotný hukot – to je zvonění komárů zvonivých, kteří se objevili o květnových svátcích 7. – 9. května a od té doby se jejich počet jen zvyšuje. Za bezvětří, tichého počasí na Kurské kose můžete slyšet zvuk tisíců komárů hemžících se v korunách stromů, listí a trávy.
U vody, nad keři, se tvoří oblaka hmyzu, a pokud je člověk poblíž, roztočí se přímo nad ním. Roj pouze plynule kmitá a jednotliví jedinci v něm buď náhle létají nahoru, nebo padají dolů a přitom vydávají ostrý zvonivý zvuk, který při běžném letu chybí. K tomuto zvonění dochází pouze tehdy, když křídla komára udeří více než 594krát za sekundu. Kroužkování je vyrobeno speciálně pro přilákání samic, které vlétnou do roje jen na pár sekund a vyletí již oplodněné. Poté samice nakladou vajíčka do blízké vodní plochy a umírají.
Když se na komára zvonečka podíváte pozorně, bude se vám zdát velmi podobný běžnému komáru, pouze má světle zelenou barvu. Komár zelený je znatelně větší než jeho krev sající bratr, komár pištivý, a dosahuje délky 15 mm. Při přistání spočívají komáři pouze na středních a zadních nohách, zatímco přední nohy jsou vždy zvednuté a neustále sebou škubnou (odtud druhý název pro tyto komáry – trhnutí). Tímto způsobem detekují blížící se nebezpečí. Velký opeřený knír slouží jako druh uší, které jsou potřebné k vnímání zvukových vibrací. Každá zvuková frekvence má svůj vousatý prvek, například pro podporu jednoho ze základních instinktů – druhého segmentu, který vnímá tlukot křídel pouze pohlavně zralých samic. Dospělý komár má špatně vyvinuté ústní orgány a za celý svůj krátký (asi týden) život se prakticky neživí. S krátkým sosákem, i kdyby měl takovou touhu, by zvonec nebyl schopen propíchnout kůži člověka nebo zvířete. Nejvíce zelený komár dokáže ochutnat nektar nebo rosu v rostlinných květech. Zvonkoví komáři jsou pro člověka neškodní a otravní už jen kvůli jejich obrovskému množství.
Komáři kladou vajíčka do jezírek s bahnitým dnem. Po několika dnech se z vajíček vynoří larvy. Larvy zvonkových komárů žijí ve spodním bahně a živí se detritem – rozkládajícími se zbytky rostlin a živočichů a mikroorganismy, které způsobují tento rozklad, pro které se jim říká správci nádrží. Obvykle se larvy zakuklí a promění v komáry na konci května, letos se však dospělci díky brzkému a poměrně teplému jaru objevili o pár týdnů dříve.
Komár zvonek a jeho larva jsou nejdůležitějším článkem ekologického systému. Výživa ryb a čistota vodních útvarů přímo závisí na blahobytu a hojnosti zeleného komára. Larvy komárů zvonkových zaujímají jedno z předních míst ve výživě sladkovodních ryb.
Pro Kurskou kosu je typický problém hromadného výskytu zelených komárů, jejichž mraky vytvářejí určité nepohodlí. Je to dáno blízkostí Kurské laguny, nížin zaplavených vodou, kde se množí hmyz. Mělká voda je nejpříznivější oblastí pro chov. Během dne, zejména v horkém počasí, nejsou komáři, schovávají se pod listy, na vlhkých místech. Obvykle se objevují večer, zejména za klidného počasí. Vítr brání komárům shromažďovat se do mraků, které někdy dosahují gigantických rozměrů, a proto se zdá, že ve větrném počasí je komárů méně. Ve skutečnosti počet komárů nezávisí na přítomnosti větru.
Informaci připravil K. A. Ivanyukov, výzkumník z Národního parku Kurské kose. Foto Rylkov O.V.