Kdy aplikovat močovinu na pšenici?

Na samém začátku jara potřebuje ozimá pšenice krmení. Jak to udělat co nejefektivněji a vyvarovat se chyb? S těmito otázkami jsme se obrátili na specialisty laboratoře AgroAnaliz-Center ve městě Gryazi v Lipetské oblasti. To nám řekli vedoucí laboratoře Vjačeslav Nikolajevič KRASIN a agrochemička Ljudmila Valentinovna STEPANTSOVÁ.

Ozimá pšenice potřebuje ihned po skončení zimy zahájit intenzivní růst a vytvořit přízemní hmotu. K tomu potřebuje určité množství dusičnanového dusíku a jeho nedostatek může zpomalit obnovu vegetace. Ale ačkoli je černozem nejbohatším typem půdy na snadno hydrolyzovatelný dusík (jeho obsah může být vysoký nebo i velmi vysoký), tento prvek je ve své „přirozené“ formě pro rostliny dostupný až po určitém teplotním prahu. Faktem je, že půdní mikroorganismy, které přeměňují dusík na dusičnany, začnou aktivně pracovat až poté, co teplota jejich stanoviště překročí 10 ° C.

„Ihned po přezimování musí úroda vstát a předběhnout plevel a v tuto chvíli může získat dusíkatou výživu pouze z dusičnanového hnojení,“ říká L. Štěpáncová. – U obilnin slouží dusík jako základ produktivity – podíl tohoto prvku na výnosu dosahuje 74 %. Srovnejme: fosfor přidává až 17% a draslík, síra a všechny stopové prvky – jen asi 9%. A pokud se dá jarním plodinám při setí plně podat nepříliš velká dávka dusíkatých hnojiv, pak to u ozimů nepůjde.“

V. Krasin objasňuje, co se děje v případech, kdy se při setí ozimé pšenice zavádí velká dávka dusíku, aby se na jaře nekrmila: „Úroda pak velmi obtížně přichází ze zimy. Pokud se pšenice vykrmila, získala velkou vegetativní hmotu a před zimováním se stala velmi huňatou, bude nemocná. Protože čím menší jsou samotné rostliny, tím méně mají „hladových tlam“ v podobě houbových chorob, parazitů a škůdců. A čím krásnější plodiny jdou do zimy, tím hůře z ní vycházejí. Je tedy nemožné „krmit“ pšenici na podzim v podmínkách centrální oblasti Černého moře.

CO A KOLIK PŘISPĚT

Dusičnan amonný je nejvhodnější pro předjarní krmení: obsahuje stejný dusičnanový dusík, který mohou ozimé plodiny absorbovat brzy na jaře. „Někdy na to zapomínají a pro první krmení volí dusíkatá hnojiva s amonnými formami. Pokud ale místo dusičnanu amonného dáme ammofos nebo síran amonný, tak efekt aktivního startu při relativně nízkých teplotách neuvidíme,“ připomíná V. Krasin.

Co se týče vědecky podložených aplikačních dávek, v první řadě je potřeba znát obsah minerálních forem dusíku v půdě. Na základě těchto údajů se stanoví potřeba a dávka hnojení. “AgroAnaliz-Center” provádí takové analýzy a přijímá vzorky půdy pro výzkum z pole nebo z různých prvků topografie pole, pokud je silně pitvaná.

„Krmení je třeba plánovat předem; neměli byste to dělat spontánně, protože jste si na to náhle vzpomněli. Totéž platí pro fytovyšetřování semen, varuje Vjačeslav. – Zde nejlépe funguje systematický přístup. Osivo lze předem vyšetřit a testy na obsah dusíku v půdě budou hotové maximálně za sedm dní. V našem regionu jsou farmy, které provádějí všechny své výzkumy včas, a doufám, že i ostatní to doženou a pochopí, že je v jejich vlastním zájmu se vyhnout dezorganizaci. Rozumné používání hnojiv a pesticidů totiž přináší nejlepší ekonomický efekt.

Pro výpočet aplikačních dávek dusičnanu amonného je také nutné znát zásobu produkční vlhkosti v metrové vrstvě půdy. Při nedostatku hnojiv je potřeba méně hnojiv, protože nedostatek vlhkosti omezí výnos. Loni bylo pro ty, které zastihly jarní deště v Černozemí, vše skvělé: dostali 70 – 80 c/ha. A ti, kteří to nezvládli (na jihu Tambovské oblasti) – bez ohledu na to, kolik krmili, bez ohledu na to, jak moc se ve všem snažili, nezmlátili více než 60.”

Další důležitá otázka: kolikrát by se mělo hnojit dusíkem? Podle agrochemických kánonů se maximální účinnosti dusíkatých hnojiv dosahuje pouze frakční aplikací během vegetačního období. To znamená, že na jaře se doporučuje provést dvě nebo dokonce tři krmení. Navíc na samém začátku vegetačního období pšenice nepotřebuje tolik dusičnanu amonného, ​​většinou stačí 70 kg/ha. Druhé přihnojování se provádí v období od odnožování do začátku botkování a je pro něj již možné použít amonné a amidové formy dusíkatých hnojiv.

Co by ale měly dělat velké farmy s velkými plochami v nepředvídatelném počasí? Někteří lidé přidávají k předjarnímu hnojení plnou dávku dusičnanu amonného, ​​200 – 250 kg/ha hnojiva najednou. L. Štěpantsová zdůrazňuje, že vše závisí na místních podmínkách: „Pokud je území rovinaté, pak je to přijatelné, protože po tání sněhu nedochází k žádnému smývání. Ale na svazích mohou být hnojiva přerozdělena nebo ztracena. Na každém místě je třeba se rozhodnout konkrétně: pokud je sklon patrný, asi 5°, pak je lepší dát dvě krmení na jaře. Kromě toho by v tomto případě měla distribuce hnojiv odpovídat dynamice spotřeby dusíku rostlinami, to znamená, že první dávka je menší než druhá. Bohužel nyní v našem regionu existuje praxe, kdy se první platba dává více než druhá, a to je iracionální.“

Učebnice agrochemie doporučují provádět předjarní hnojení ihned po tání sněhu nebo na zmrzlé a rozmrzlé půdě („na střep“). Není pochyb: jít s vybavením na ledovou krustu, která po nočním mrazu na mokré půdě ztuhla, a rychle aplikovat hnojivo je ideální volbou. V posledních letech však takové počasí nebylo vždy pozorováno. Jak vybrat okamžik?

„Přesná data neexistují, ale platí zásada: „čím dříve, tím lépe,“ vysvětluje V. Krasin. – Způsob provedení závisí na technických možnostech farmy. Nyní existují stroje s nízkým tlakem na půdu, s vysokou opěrnou plochou kol, které to umožňují, jako jsou „Tuman“ a „Barsa“. Někomu se to daří na malých plochách „po kuse“, jiní na traktor nasazují další kola.

Kdo se ale technikou ještě nevyzbrojil, začíná termíny měnit. Některé farmy je v očekávání vhodných podmínek přesouvají na pozdější dobu. Zde, v závislosti na vašem štěstí s počasím: při déletrvajícím chladném počasí budou rostliny prudce postrádat dusík, ale pokud se oteplí, „začnou“ mineralizační procesy v půdě a situace nebude tak kritická.

Další „módou“ posledních let je odložit jarní krmení na pozdní podzim před mrazem. Toto doporučení se nachází v literatuře pro regiony, kde se rok od roku opakují zimy s malým množstvím sněhu. Řekněme, že v mnoha regionech Ukrajiny se to praktikuje a jsou s tím spokojeni. Účinnost hnojení odloženého na podzim však nezávisí ani tak na množství sněhu, ale na tom, jak rychle roztaje a jaké bylo odstranění hnojiv s povrchovým a vnitrozemním odtokem z aktivního tání sněhu.

Pozorovali jsme farmy, které to dělaly. Zima 2019/20 jim hrála do karet: nanesené hnojivo bylo posypáno sněhem a až do jara tiše leželo pod jeho pokrývkou. Sníh postupně roztál, ledek zůstal rostlinám k dispozici a začal pracovat. Rostliny se v minulé sezóně vyvíjely dobře.

Letošní zima 2020/21 je však úplně jiná! Nejprve půda zamrzla, pak začalo tání a podél vzniklé ledové krusty voda a hnojiva částečně stékala do prohlubní v reliéfu, do roklí, prohlubní a blízkých rybníků.“

Je zřejmé, že na nerovném terénu jsou tyto procesy výraznější. „Po rozmrazení se dusičnany začaly hromadit v podzemních vodách nebo abnormálně znečišťovat půdní vrstvu v hloubce 50-60 cm,“ stěžuje si L. Štěpantsová. – Před nedávnem naše laboratoř analyzovala vzorek podzemní vody z oblasti Tula a byly v něm nalezeny dusičnany v koncentraci 100 mg/l s maximální přípustnou koncentrací 45 mg/l, a to v lednu!

Kromě reliéfu hraje roli mikroklima lokality. I v rámci Tambovska na některých místech pozorujeme vznik „mrtvého“ suchého horizontu, jinde je vrstva 1,5 m mokrá. Je to známá věc: v blízkosti lesa prší častěji. Tam, kde je lesnatost vyšší, klesají srážky o 10–17 % více ve srovnání s oblastmi, kde žádné nejsou. Ne nadarmo existuje celá věda – zalesňování krajiny a V.V. Dokučajev jako součást speciální expedice založil lesní oblasti v oblasti Černé Země.

Pro různé obory jsou tedy možné různé přístupy. Proto je povolání agronoma jednou z nejkreativnějších. Správné rozhodnutí lze totiž učinit pouze s přihlédnutím k mnoha různým faktorům. Dobře, vždy můžete získat dobrou nápovědu od AgroAnalysis.

Na jarní krmení

Dusičnan amonný. Koncentrované hnojivo obsahující 34,4 % dusíku. Univerzální, vhodný pro zásobování mnoha zemědělských rostlin dusíkem na začátku jara, stejně jako po sečení a pastvě pro stimulaci opětovného růstu, aktivního růstu a rozvoje zelené hmoty rostlin. Obsahuje amonný a dusičnanový dusík ve stejném množství. Dostupné v granulích o průměru 1 – 4 mm, vhodné pro nahodilou aplikaci.

Močovina. Nejkoncentrovanější dusíkaté hnojivo (obsahuje 46,2 % dusíku). Vhodné pro zásobování zemědělských plodin tímto nutričním prvkem po celou dobu růstu a vývoje. Optimálně dodává rostlinám všechny tři formy dostupného dusíku: amid, dále amonium a dusičnan (po příslušných přeměnách v půdě při teplotách nad 10 °C). Vhodné pro půdy s pH nižším než 6. Ekologické dusíkaté hnojivo šetrné k rostlinám s širokým rozsahem aplikačních dob a metod, schopné poskytnout antistresový účinek. Jediná forma dusíkatého hnojiva pro rýži. Granule o průměru 2 – 5 mm mohou být aplikovány náhodně.

Elena POPLEVA

Foto: Shutterstock

Kontaktní informace:

Laboratoř “AgroAnaliz-Center”

Tel: (474) 613-51-06

Vjačeslav Nikolajevič KRASIN

Dav. tel.: (915) 554-31-92

Publikováno v čísle 3, 2021

Přetisk a kopírování materiálů do elektronických zdrojů pouze s písemným souhlasem redakce a uvedením původního zdroje.

Minerální hnojiva jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících výnos ozimých obilnin – pšenice, ječmene, žita a řepky. Rostliny často trpí různým stupněm poškození v důsledku vystavení nepříznivým podzimním a zimním povětrnostním podmínkám. Pro zachování a zlepšení kvality půd a získání vysokých a stabilních výnosů je proto nutné provádět diagnostiku polí po zimě za účelem zjištění stavu plodin. Každý agronom ví, jak takové posouzení provést. To vám umožní vypočítat potřebu zimních plodin v dusíkatých hnojivech, správně provádět předjarní hnojení a maximalizovat jeho účinnost.

Druhy a načasování hnojení ozimých plodin

S časným začátkem vegetačního období probíhá vývoj ozimých plodin v podmínkách chladného počasí, krátkého denního světla a nízkého slunečního záření nad obzorem. Za takových okolností proces fotosyntézy neprodukuje potřebné množství užitečných látek, růst nových listů probíhá nízkou rychlostí, takže obilniny musí být zásobovány základními živinami – dusíkem, hořčíkem, draslíkem, fosforem a mikroelementy. Protože se v zimě značná část živin vyplavuje do hlubokých vrstev země, hnojiva se aplikují v několika fázích během vegetačního období:

1. První postup prováděný v předjaří je regenerační vnadění ozimá pšenice snadno dostupné formy dusíkatých hnojiv. K tomu se nejčastěji používá dusičnan amonný, který je považován za nejbezpečnější variantu návnady. Aplikační dávka se stanoví na základě stavu plodin a začátku vegetačního období. Na polích s dobře vyvinutými výhony se ve 2. – 3. stupni organogeneze aplikuje 30 % (N30) z celkové normy dusíku v účinné látce. To podporuje tvorbu silných stonků, jejich růst do výšky, zvyšuje hustotu keřů a rostlin na 600 – 700 rostlin na metr čtvereční. Pokud po zimě některé plodiny zmrznou, určuje se rychlost aplikace dusíku na základě stupně zkapalnění.
2. K druhému krmení dochází ve čtvrté fázi organogeneze, kdy ozimá pšenice je ve fázi vzcházení rostlin do trubice. Optimální dávka je určena první aplikací a listovou diagnostikou a měla by být minimálně 50 % (N60 – 90) celkového množství dusíku.
3. Třetí krmení spočívá v aplikaci zbývajících hnojiv (N30 – 60). Provádí se v období od začátku hlavičkování do úplného zaplnění zrna. V této době se zvyšuje aktivita horních listů, zvyšuje se účinnost fotosyntézy a zvyšuje se hmotnost 1000 zrn.

V raných fázích vegetačního období ozimý ječmen Především je třeba věnovat pozornost oblastem, kde jsou plodiny v oslabeném zkapalněném stavu. Pokud je jejich hustota menší než 300 rostlin na metr čtvereční, plodina se znovu vysadí. V případě vyhovujícího stavu a dostatečné hustoty rostlin se provádí diferencovaná péče o plodiny. S přihlédnutím k vlivu dusíku na výnos a kvalitu zrna se při pěstování ječmene na podzolových, šedých a hlinitých půdách doporučuje aplikovat 90 – 100 kg/ha dusíkatých hnojiv ve třech dávkách:

• První aplikace se provádí brzy na jaře a podíl aplikovaného dusíku je stanoven na 30 kg/ha. Je třeba mít na paměti, že překročení normy může vést k poléhání plodin.
• Druhá aplikace podporuje aktivaci morfologických procesů a provádí se během doby vstupu do zkumavky. Optimální podíl je 50 % z celkové normy.
• Třetí úprava se provádí ve fázi hlavičky. Je nezbytný pro lepší tvorbu a vývoj zrn při přidávání dalších hnojiv.

Přes skutečnost, že ozimá řepka Náročný je zejména na dusíkatá hnojiva a načasování jejich aplikace, na podzim mu nechybí dusík. Aplikace hnojiva na rané a zahuštěné plodiny snižuje zimní odolnost rostlin a přispívá k rozvoji chorob, jako je plíseň sněžná, bakterióza kořenů a další. To může vést k odumírání klíčků na začátku jara. Se začátkem jara se v plodinách prudce zvyšuje potřeba dusíkatých hnojiv. Zavádějí se ve třech fázích, normy pro krmení ozimé řepky v každé fázi jsou:

• první – na zmrzlé půdě před začátkem vegetačního období v dávce N50 – 80;
• druhý – 2 – 3 týdny po prvním v dávce N30 – 40;
• třetí – v případě potřeby před pučením je optimální poměr N30 – 40.

pro zimní žito Na rozdíl od jiných zrn se vyznačuje tvorbou mohutného kořenového systému a intenzivním růstem rostlin na podzim. To určuje potřebu dobré minerální výživy od vzejití sazenic až do konce vegetačního období na podzim. Proto se v tomto období do plodin přidává 30 – 35 % z celkové normy dusíku a asi 22 – 27 % fosforu a draslíku. Se začátkem časného jarního vegetačního období začíná aktivní růst nadzemní vegetativní hmoty díky hnojivům aplikovaným na podzim. Druhá část se používá v období od nazouvání do hlavičky a také pro listové krmení, kdy se do výhozu laty aplikují dusíkatá a draselná hnojiva a fosforová krmení se provádí po odkvětu.

Vlastnosti hnojení zimních zrn na zmrzlé půdě

Jarní přikrmování ozimé pšenice a dalších plodin na zmrzlé půdě zajišťuje zvýšení výnosu. Potřeba hnojení vzniká, protože rostliny zůstávají v zimě nezničitelné. V zimním období navíc plodiny po tání sněhu často vymrzají nebo jsou různě poškozené, protože průměrná denní teplota se dlouhodobě pohybuje mezi 0 °C a -2 °C. Dalším důvodem potřeby brzkého jarního krmení je, že po zimě se z kořenové vrstvy země vyplavují dusičnany, takže rostliny nemohou absorbovat dusíkaté živiny a oslabují. Vlastnosti raného krmení jsou následující:

• Podíl dusíkatých hnojiv by měl být aplikován na základě plánovaného výnosu a upraven s ohledem na stav rostlin.
• Práce se provádějí pomocí traktoru s pružinovou branou nebo rozmetačem hnojiva v krátké době ihned po roztání sněhu.
• Optimální režim pro ošetření je začátek jarní vegetační sezóny a teplota vzduchu od 0 °C do + 5 °C. V takových podmínkách zůstává vrchní vrstva půdy podmáčená, takže hnojiva se dobře rozpouštějí a jsou rychle absorbována kořeny.
• S rychlým zvýšením teplot vzduchu a půdy se použití technologie stává neúčinným, protože rostliny nemají čas kvést a vytvářet boční výhonky. Všechna hnojiva se používají pro růst těch klíčků, které se objeví na podzim
• Je třeba vzít v úvahu, že při vydatných srážkách dochází k vyplavování části hnojiv z vrchní vrstvy půdy, takže účinnost jejich aplikace je výrazně snížena.

Množství dusíku aplikovaného na zmrzlou půdu je asi 30 % plné dávky hnojiv aplikovaných během vegetačního období. Nejčastěji se používá:

• dusičnan amonný je nejaktivnější a nejmobilnější formou dusíku
• karbamid (močovina) – amidová forma, která se postupně mění na amonium a poté na dusičnany;
• síran amonný je dusíkaté sirné hnojivo, které obsahuje dusík ve formě amonia;
• Močovino-amonná směs (UAM) je unikátní hnojivo, které obsahuje tři formy dusíku (amonium, amid a dusičnan), čímž zajišťuje rostlinám dlouhodobý přísun užitečných látek.

S přihlédnutím ke všem vlastnostem technologie je vhodné předjarní hnojení používat pouze u plodin, kde nedošlo k odnožování. V ostatních případech by měla být dána přednost kořenovému.

Význam druhého přikrmování ozimých plodin

Množství hnojiva aplikovaného ve druhé fázi je asi 50 % celkové dávky. Nejčastěji se pro plošné rozmetání používá dusičnan amonný a pro kořenovou výživu v řadách s utěsněním povrchové vrstvy půdy močovina.

Mezi výhody druhé aplikace patří:

• vysoká rychlost a jednoduché provádění rozptýlených operací;
• zničení půdní kůry a zlepšení propustnosti vzduchu při aplikaci hnojiv řádkovými secími stroji;
• snížení teploty horní vrstvy půdy, čímž se zlepší vývoj rostlin.

Ve fázi spouštění ozimých plodin je také užitečné krmit rostliny sirnými hnojivy. K tomu se používá síran amonný nebo síran hořečnatý.

Krmení na list – třetí fáze na cestě ke sklizni

Třetí (listová) aplikace hnojiv se provádí ve fázi od hlavičkové fáze po plnění a dozrávání zrna. V tomto období potřebují rostliny zdravé zelené listy, které dodají zrnu prospěšné látky vznikající při procesu fotosyntézy a pomohou zvýšit výnos. K tomu musí rostliny dostávat potřebné mikroelementy: hořčík, bór, fosfor a další. Potřeba dusíkatých hnojiv se zjišťuje listovou diagnostikou, na základě jejíchž výsledků se aplikuje dávka 15-20 % sezónně používané.

Pro listovou výživu je lepší aplikovat močovinu v kombinaci se síranem hořečnatým. Toto složení je dobře absorbováno listy a kompenzuje nedostatek mikroelementů, jako je síra a hořčík. K přípravě pracovního řešení potřebujete:

• naplňte nádrž postřikovače ze 2/3 čistou vodou;
• zapněte mixér a za stálého míchání přidejte do nádoby požadované množství močoviny;
• přidejte do směsi potřebná mikrohnojiva;
• Nalijte vodu do nádrže, dokud není objem plný a důkladně promíchejte.

Ošetření na listu by mělo být prováděno ráno nebo večer při teplotě vzduchu +20 ° C. Při postřiku je třeba zajistit, aby byl roztok rovnoměrně rozložen po rostlinách.

Jemnost výběru hnojiva

Nejlepší dusíkatá hnojiva se dodávají ve třech formách:

• Amid. Při aplikaci na půdu se mění na amonium a poté na dusičnany. Je dobře absorbován kořenovým systémem a je lépe absorbován listy během listové výživy.
• Ammonium. Při nízkých teplotách je postupně absorbován rostlinami a postupně se mění na dusičnany. Amonná hnojiva podporují lepší růst kořenů, růst mladých výhonků a vstřebávání živin.
• Dusík. Je snadno absorbován kořeny v podmínkách vysokých teplot a také při aplikaci na kyselé půdy, ale může být vyplaven do hlubších vrstev půdy.

Mezi agronomy jsou nejoblíbenější následující dusíkatá hnojiva pro setí ozimých plodin:

• Dusičnan amonný se vyznačuje vysokou rozpustností a schopností pronikat do půdního prostředí. Nejčastěji se používá pro krmení na zmrzlé půdě a také při aplikaci řádkovými secími stroji.
• Dusičnan vápenato-amonný navíc obsahuje vápník, díky čemuž je vhodný pro použití na kyselých a mírně kyselých půdách po celé Ukrajině.
• Močovina (močovina) – má vysokou koncentraci dusíku, rychle se vstřebává kořenovým systémem při aplikaci u kořene a dobře se vstřebává i povrchem listu při aplikaci na list.
• Močovinovo-amonná směs (UAM) – díky vysokému obsahu dusíku a unikátnímu složení obsahuje amidové, čpavkové a dusičnanové formy a je široce používána v zemědělských oblastech s nedostatkem vlhkosti.

Hnojení dusíkem je nejúčinnějším faktorem ovlivňujícím velikost a kvalitu ozimých porostů. Při výběru možnosti krmení je důležité vzít v úvahu povětrnostní podmínky, druh plodiny, stav půdy a plodin.